Podle odborníků z Vysokého učení technického v Brně se blíží doba, kdy něco takového bude možné. A oni sami se snaží tento sen změnit v realitu.
Právě nahrávají hlasy 550 dospělých a 50 dětí. A veškeré hlasy, které musí znít v češtině, nahrávají v nejrůznějších prostředích. Podmínkou je, že nesmí jít o odhlučněné místnosti, ale například o běžné kanceláře, veřejná prostranství, zábavní podniky, domácnosti nebo třeba auta.
Důvod? Specialisté z fakulty informačních technologií VUT se zapojili do projektu Evropské komise Speecon, jehož úkolem je vytvořit řečovou databázi všech evropských jazyků. Ta poslouží k tomu, aby právě bylo možné hlasově ovládat řadu věcí - například televizi, rádia, auta, pračky či hračky.
To vše zatím zůstávalo spíše tématem pro vědeckofantastickou literaturu. "Jednoduše řečeno, nahráváme nejrůznější slova šesti set mluvčích různého věku v České republice, která zpracujeme, odevzdáme a příslušní výrobci v Evropě je začnou zapracovávat do mikroprocesorů výrobků nejrůznějšího druhu," vysvětluje Jan Černocký ze skupiny zpracování řeči.
Podle něho se blíží doba, kdy bude stačit zadat hlasový pokyn a různé spotřebiče už udělají vše potřebné. "Myslím, že se toho dočkáme již za několik let," odhaduje. Na vytvoření databáze, na níž spolupracuje Černocký s dalšími kolegy, pracuje od února, má být hotová na podzim. V Evropě přitom tento projekt běží už od roku 1999.
A jak získávají mluvčí? Jsou to kamarádi, známí a jejich známí. Do navigačního přístroje například namlouvají žádost, aby jej dovedl do oblíbené restaurace. Celá nahrávka trvá přibližně hodinu. A každý za ni dostane dvě stě korun.
"Zatím největší problémy jsme měli s požadavkem nahrát hlasové povely v autě vyšší třídy, protože nikdo z nás takové nemá. Využili jsme ale nabídku rektora VUT, který nám půjčil svůj služební vůz," říká Černocký.
