V části společnosti sílí frustrace, upozorňuje odborník na extremismus Miroslav Mareš. A dodává, že nelze vyloučit nebezpečnou radikalizaci jednotlivců. „Mezi důvody, proč se lidé radikalizují, dominuje frustrace z toho, že nejsou spokojeni jednak se svým postavením a jednak s tím, že se politika nevyvíjí podle jejich idealistických představ,“ říká.
Ministerstvo vnitra ve své aktuální zprávě o extremismu píše o revoltě osob středního a vyššího věku. Sdružovat se mají především v antisystémovém hnutí. Je to v Česku opravdu nové? Není to něco úplně nového, ale v minulosti byl tento typ extremismu často z pohledu bezpečnostních složek i odborné veřejnosti překryt násilným extremismem mládežnických subkultur, jako například skinheads. Extremismus začal být hodně vnímán jako něco, co dominantně souvisí s mládeží. Na straně druhé, když se podívám třeba do 90. let, tak už i tam vidíme na extremistické scéně lidi tehdy středního věku. Patřili sem třeba mnozí příznivci Sládkova Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa. Ti také leckdy sahali k netolerantním nátlakovým až násilným akcím. Takže to není něco úplně nového. V současnosti je ale zajímavá právě ta dominance skupin lidí ve věku 40, 50 let. Že jsou to právě tito lidé, kteří se dnes profilují jako tahouni extremistické scény.
Pokud by došlo třeba ke zhroucení Ukrajiny, tak bychom byli v úplně jiné geopolitické situaci, ve které by tito lidé mohli více vyrůst.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
