„To zastropování elektřiny se týká všech domácností, živnostníků, veřejných institucí a firem s odběrem v síti nízkého napětí, a to v plné výši. Malé a střední podniky na síti vysokého a velmi vysokého napětí budou mít zastropováno 80 procent nejvyšší spotřeby v uplynulých pěti letech – pokud se tedy budou chovat úsporně a spotřebují méně energie než v minulosti, může se ten strop vztahovat na celou jejich spotřebu,“ oznámil premiér Petr Fiala.
U plynu se zastropování týká všech domácností, poskytovatelů veřejných služeb a malých a středních podniků do limitu 4200 MWh „Což je rozšíření proti původnímu návrhu 630 MWh,“ dodal Fiala.
Podle náměstka ministra průmyslu Petra Třešňáka se však malým a středním firmám se spotřebou v rozmezí 630 až 4200 MWh plynu ročně bude rovněž stropovat jen 80 procent nejvyšší spotřeby v posledních pěti letech.
„Očekáváme, že řada firem by se do tohoto měla vejít,“ dodal Třešňák.
Zastropování cen plynu se týká i tepláren a platit by mělo po celý rok 2023.
Náklady na zastropování předpokládá premiér na úrovni dříve odhadovaných 130 miliard korun. „I proto, že naše schválené řešení je sice velkorysejší, ale ceny jdou zároveň dolů,“ řekl Fiala.
Příjmy na pomoc by vláda měla získat z dodatečného zdanění některých fosilních firem či bank a také z evropského stropu na prodejní ceny energií. Cokoli producenti utrží nad 180 eur za MWh by měli odvádět do stání kasy.
„Na dani z mimořádných zisků pracujeme. Budeme vycházet z toho, co evropské nařízení umožňuje, schváleno by to mělo být během podzimu,“ upřesnil Fiala s tím, že by stát ze všech těchto zdrojů mohl získat až sto miliard korun.
