Turecké ministerstvo obrany večer oznámilo, že turečtí vojáci pronikli do severní Sýrie v oblasti východně od Eufratu. Oficiálně tak zahájili pozemní fázi operace. Arabsko-kurdská SDF následně oznámila, že odrazila turecký útok u syrského hraničního města Tal Abjád. Kurdové ohlásili od začátku vzdušných náletů a dělostřeleckého ostřelování svých pozic tři mrtvé mezi svými bojovníky a pět obětí mezi civilisty. Kromě toho jsou desítky civilistů zraněny.
Velitelé Svobodné syrské armády (FSA), která tvoří předvoj pravidelné turecké armády, vyzvali své bojovníky, aby Kurdy „zasáhli železnou pěstí“, uvedla agentura Reuters
„Turecká válečná letadla provádí nálety na civilní oblasti, mezi lidmi je velká panika,“ řekl na začátku bojů mluvčí Syrských demokratických sil (SDF) Mustafu Baliho.
SDF tvoří především Kurdové a jejich jednotky YPG a YPJ, které mají zásadní podíl na porážce Islámského státu.
Několik silných výbuchů zasáhlo syrské město Rás al-Ajn nedaleko turecké hranice. A to v době, kdy Erdogan oznamoval začátek ofenzivy. Nad městem byl slyšet hluk z letadel a z budov stoupal dým. Podle očitého svědka z města masově prchají lidé.
Iniciativa Live Map uvádí, že nálety zasáhly také město Tell Abjad, Reuters pak hovoří i o útoku na města Kámišlí, ale i hluboko v syrském území - ve městě Ain Issa, které leží 50 kilometrů od hranic.
Podle serveru kurdistan24 se nad syrským městem Serekaniye vznášejí čtyři turecká válečná letadla. Turecko podle místních médií bombarduje také pět kilometrů vzdálenou vesnici Safeh.
SDF vyzvaly Spojené státy a jejich spojence k vytvoření bezletové zóny, která by oblast před tureckými útoky ochránila. Uvedly, že měly důvěru v dohodu o bezpečnostním mechanismu mezi USA a Tureckem. Nyní jsou naši lidé bezbranní, píše koalice ve svém prohlášení.
Mapa operace Jaro míru, kterou zveřejnila turecká státní agentura Anadolu:
Invaze není Erdoganova sólo akce, podporuje ji i opozice
Začátek operace oznámil turecký prezident Erdogan. „Naším cílem je zničit teroristický koridor, který vzniká na jižní hranici, a přinést mír celému regionu,“ napsal na Twitteru. Turecká armáda operaci odstartovala společně s protureckými povstalci, dodal prezident.
Invaze přišla jen pár dní poté, co americký prezident Donald Trump nechal v návaznosti na telefonát s Erdoganem stáhnout americké vojáky ze severovýchodu Sýrie. Turecké ministerstvo obrany ve středu ujistilo, že turecké síly dbají na to, aby neublížily spojeneckým vojákům v oblasti, a že operace je zaměřena jen na radikály a jejich základny či zbraně.
Proti turecké armádě nemá bez podpory nikdo šanci. Ani Asad, říká Klicperová |
Server Middle East Eye pak píše, že invaze už má dopad i na zajatecký tábor Al-Húl, ve kterém Kurdové drží kolem 70 tisíc manželek a dětí radikálů Islámského státu. S odkazem na tamního kurdského představitele uvádí, že obyvatelky tábora útočí na kurdské strážné, zapalují své stany a podomácku vyrábějí bomby.
Turecké náboženské ředitelství Diyanet vydalo nařízení, podle kterého se mají lidé v mešitách po celé zemi modlit za úspěch operace Jaro míru a za turecké vojáky.
A podporu operaci na sociálních sítích vyjadřuje také turecká opozice včetně předsedkyně Strany dobra Meral Akşenerové, istanbulského starosty Ekrema Imamoglua z kemalistické Lidové republikánské strany (CHP) či jeho spolustraníka a někdejšího Erdoganova rivala v prezidentských volbách Muharrema Inceho. Shodně se modlí za turecké vojáky a obhajují právo Turecka zabezpečit své hranice.
Erdogan oznamuje začátek invaze:
Ohlasy: Rusko se nezapojí, američtí senátoři chtějí sankce
Rusko, které je spojencem syrského režimu prezidenta Bašára Asada, ve středu oznámilo, že se do konfliktu mezi Tureckem a Sýrií nezapojí. Agentura RIA cituje zástupce ruského parlamentního zahraničního výboru Vladimira Džabarova, který uvedl, že ruská armáda je v Sýrii z jiných důvodů.
Dodal však, že ofenziva může být považována za porušení syrské národní suverenity. Ruský prezident Vladimir Putin pak po telefonu ve středu vyzval Erdogana, aby se vyvaroval kroků, které by mohly ohrozit syrský mírový proces.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle Ahvalu míní, že jedině vzájemný dialog mezi Kurdy a syrskou vládou je řešením současné situace. Kurdové údajně žádají, aby se Lavrov stal garantem kurdsko-syrských rozhovorů.
Američtí politici jsou podle serveru Ahval pobouření. Senátor Chris Van Hollen na Twitteru uvedl, že „Turecko musí tvrdě zaplatit za napadání našich syrských kurdských partnerů“.
Reakce z ČR„Turecká ofenziva jen zhorší situaci civilního obyvatelstva a uprchlíků v regionu. Podle mého soudu bude znamenat oddálení návratu lidí, kteří museli opustit své domovy. Bohužel v tuto chvíli nevidím jiný nástroj, jak situaci zklidnit, než je diplomatický tlak. Očekávám společný postup EU, k řešení by měly přispět i Spojené státy. Česko nadále podporuje mírový proces v Sýrii, který by měl umožnit poválečnou rekonstrukci země. Zajištění bezpečnosti tureckých hranic jsme mohli dosáhnout i jinou cestou,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. |
„Senátoři z obou stran spektra nepodpoří opuštění té jediné místní skupiny, která je nejvíce zodpovědná za sražení IS na kolena,“ dodal s tím, že se právě teď dokončují ekonomické sankce proti Turecku.
Americký prezident Donald Trump podle Bílého domu vydal prohlášení, že Spojené státy vpád do Sýrie neschvalují a že Turecku daly jasně najevo, že tato operace je „špatný nápad“.
Evropská komise (EK) vyzvala Turecko, aby operaci okamžitě zastavilo a aby jednalo zdrženlivě. Dosluhující předseda EK Jean-Claude Juncker řekl, že pokud aktuální plán Turecka „zahrnuje také vznik takzvané bezpečné zóny, nemělo by čekat, že ji Evropská unie bude platit“.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Twitteru napsal, že „spoléhá na Turecko, že bude jednat zdrženlivě a neohrozí výsledky dosažené v boji proti Islámskému státu“. Pro Reuters také uvedl, že Turecko o operaci NATO s předstihem informovalo a slíbilo, že půjde o umírněnou akci.
„Turecko má legitimní obavy o bezpečnost (své země),“ míní Stoltenberg. „Jsem si jistý, že jakákoliv akce v severní Sýrii bude přiměřená. Je důležité vyhnout se akcím, které by mohly dál destabilizovat region, eskalovat napětí a způsobit víc lidského utrpení,“ dodal.
Francie invazi „silně odsoudila“, Německo vyzývá k jejímu zastavení. Spolu s Velkou Británií chtějí obě země vyvolat debatu o akci v Radě bezpečnosti OSN. Podle televize CNN se má Rada ohledně projednání věci sejít tajně „za zavřenými dveřmi“ ve čtvrtek ráno.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas varoval před další destabilizací regionu a opětovným posílením IS. V zemi podle něj hrozí další humanitární katastrofa.
Nizozemské ministerstvo zahraničí si předvolalo tureckého velvyslance. Agresi na syrském území odsoudil také Egypt, který chce podle agentury Reuters svolat Ligu arabských států. Invaze podle něj „představuje do očí bijící a nepřijatelný útok na svrchovanost bratrské arabské země“.
Postup Ankary otřásl tureckou lirou, která se po zahájení vojenské ofenzivy v Sýrii dostala na nejslabší úroveň od srpna. Analytici mají obavy z důsledků konfliktu a z reakce Washingtonu. Trump totiž začátkem týdne pohrozil, že tureckou ekonomiku totálně zničí, jestliže Ankara v reakci na stahování amerických vojáků ze Sýrie podnikne cokoli, co bude podle Trumpova názoru nepřípustné.
Turecké operace v SýriiTurecko už v Sýrii uskutečnilo dvě vojenské ofenzivy - v letech 2016 a 2018. Operaci Štít Eufratu zahájilo 24. srpna 2016. Jejím cílem bylo vyklidit asi devadesátikilometrový koridor v severní Sýrii od bojovníků IS, ale také zabránit vzniku souvislého, Kurdy kontrolovaného pásma podél turecké hranice. V únoru 2017 pak turecká armáda dobyla severosyrské město Al-Báb v provincii Halab, dosavadní baštu IS. To umožnilo Ankaře vytvořit na severu Sýrie svoji základnu, která oddělovala dvě kurdské oblasti na severu Sýrie. Operace Štít Eufratu skončila 29. března 2017. Zahynulo v ní podle tureckých zdrojů přes 2 500 bojovníků IS, na 400 příslušníku YPG a 70 tureckých vojáků. V severosyrském Afrínu, který ovládaly kurdské milice YPG, zahájilo Turecko 20. ledna 2018 operaci Olivová ratolest. Byla namířena proti ozbrojencům z PKK, příslušníkům YPG i bojovníkům IS. Turecko též chtělo v Afrínu vytvořit třicetikilometrovou bezpečnostní zónu. Turecká armáda dobyla Afrín 18. března 2018. Podle OSN asi polovina z 320 tisíc obyvatel enklávy opustila své domovy před ofenzivou nebo během ní. Podle organizace Amnesty International se tam Turecko dopustilo vážných porušení lidských práv. Operace, která stále pokračuje, si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) vyžádala životy více než 300 civilistů, 1 500 členů YPG, 400 ozbrojenců z protureckých syrských sil a 45 tureckých vojáků. |