„Loni slunce často sekanou trávu spálilo. Letos chceme dělat vše pro to, abychom zdravé zelené trávníky ve městě udrželi. Nebudeme sekat trávu úplně nakrátko a vybrali jsme několik odlehlejších lokalit, kde úpravu travního porostu omezíme. Sekačky zde vyjedou jednou, maximálně dvakrát do roka,“ předestřel plán chebské radnice místostarosta Jiří Černý.
Uvedl, že zóny s nižší frekvencí sekání nebudou v blízkosti lidských obydlí. „Mluvili jsme například o stráni na Krajince, o Gertnerových sadech či o prostoru za ulicí Mírová na Spáleništi. Postupně chceme vytipovat další lokality, budeme samozřejmě reagovat na připomínky občanů,“ doplnil Černý.
Hlavním smyslem opatření je podle něj ochrana porostu a také návrat motýlů či včel. „Nízko střižená tráva nemá šanci vlnu veder přežít. Také jsme se shodli, že sekat se bude v závislosti na počasí a nikoli podle předem nastaveného harmonogramu,“ doplnil zástupce starosty Miroslav Plevný.
Prostředí ve městě mají zlepšit i takzvané motýlí louky, na nichž by kvetly luční květiny a které by poskytovaly útočiště užitečnému hmyzu. Barevná louka by měla vyrůst například u křižovatky Májové a Sládkovy.
Omezit sekání chtějí i v Karlových Varech. „Zejména v lesoparcích, okolí cest, silnic, cyklostezek a areálech zdraví budeme udržovat pouze prostupnost cest, zbytek porostu necháme přirozenějšímu vývoji,“ uvedl mluvčí magistrátu Jan Kopál.
Podle něj však jsou ve městě místa, kde je včasná a důkladná úprava trávníků žádoucí.
„Jde o rozsáhlé plochy zeleně na sídlištích a o městské lázeňské parky, které jsou z estetického hlediska zahradnicky koncipovány jako pobytové trávníky doplněné květinovými záhony. A především jsou pod trvalou závlahou. Tím poněkud padá důvod zadržení vody v krajině. My do zelených ploch vodu přivádíme, a trávník tak pro své okolí funguje částečně jako zvlhčovač vzduchu a klimatizace,“ vysvětlil Kopál.
Doplnil, že voda na zavlažování se čerpá z řeky. Město také uvažuje o tom, že by začalo ve větší míře využívat zachycenou vodu srážkovou, a to především pro provoz květinového zahradnictví a kompostárny.
V Mariánských Lázních letos poprvé zkoušejí zakládat takzvané motýlí louky se spoustou lučních květů.
„Uvidíme, jak se to chytne. Máme vybrané tři lokality v okolí Rudolfova pramene, kde není tak častá seč. Doufáme, že se díky tomu do města vrátí motýli a další druhy užitečného hmyzu, který v posledních letech téměř vymizel. Také jsme upravili pravidelné sekání. Stroje vyjíždějí podle aktuální potřeby, pokyn k seči vydává náš odbor životního prostředí,“ řekl mariánskolázeňský starosta Martin Kalina.
Tráva někde zůstává vyšší i kvůli živočichům
Udržet vodu v krajině se snaží i ve Františkových Lázních. „Sekat ve městě je žádoucí, parky musí být i na pohled udržované. Ale už řadu let máme v zelených plochách vysázené cibuloviny nebo semena lučních květin. Místa výsevu se pak nechávají volně růst. Také na plochách u lesoparku zůstává tráva vyšší, i kvůli živočichům. Podobně obnovujeme přirozené louky v rezervaci Soos, kde se vyskytují vzácné druhy motýlů,“ konstatoval starosta Jan Kuchař.
Kroky měst ochránci přírody vítají. „Zejména v lokalitách, které jsou vzdálené od zástavby, je účelné, aby posloužily jako útočiště i někomu jinému než jen lidem,“ zamyslel se Přemysl Tájek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Nečekáme, že bychom třeba v Mariánských Lázních mohli hostit nějaké extrémně vzácné druhy motýlů, ale vzrostlejší trávník by mohl poskytnout útočiště alespoň běžným druhům hmyzu. Časté sekání má smysl pouze na intenzivně využívaných místech. Ale i tady může být pohled na neposekanou rozkvetou louku plnou kohoutků, chrp či kopretin pro návštěvníka atraktivní. Když se k tomu přidá možnost pozorovat rej motýlů, je to takový příjemný bonus navíc,“ doplnil Tájek.
