„Už v roce 2018 jsme zahájili přechod na nový vysílací standard DVB-T2, který schválila vláda. To s sebou nese značné investice do obměny technologií, a to od okamžiku výroby po okamžik odvysílání pořadu. A vzhledem k tomu, že už v listopadu začínáme „vypínat“ první vysílače, musíme tento proces rychle dokončit,“ vysvětlil Petr Dvořák.
Standard DVB-T2 je na frekvence méně náročný než současný DVB-T a umožňuje zároveň kvalitnější příjem. Přechod na DVB-T2 je nutný kvůli potřebě uvolnit část televizního pásma 700 MHz pro mobilní sítě.
Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání |
Náklady na DVB-T2 odhadované celkem na 1,4 miliardy korun musí ČT hradit z vlastních zdrojů. Má sice naději na úhradu výstavby a provozu přechodové sítě. Její výše ale není jasná, protože se vede notifikační řízení s Evropskou komisí. „V současnosti tedy musíme náklady hradit z vlastních zdrojů. Kdybychom dostali kompenzaci v plné výši, tak nám pokryje stejně jen čtvrtinu celkových nákladů na projekt DVB-T2. Vedle výstavby a provozu sítě totiž musíme v souvislosti s přechodem provést do konce roku 2021 rozsáhlé technologické změny celé televizní výroby. Na tento mimořádně nákladný projekt se žádné kompenzace nevztahují,“ uvedl Dvořák.
Druhou velkou plánovanou investicí je obnova areálu televize na Kavčích horách. Ten byl postaven v 60. a 70. letech minulého století a některé výrobní kapacity jsou ještě původní, tedy za hranicí životnosti.
„S jejich obměnou jsme započali už někdy v roce 2016 a jejich konečným cílem je zajistit, aby v Česku existovalo i do budoucna funkční zázemí pro výrobu původní televizní a filmové tvorby,“ upřesnil generální ředitel.
ČT nebude minimálně do roku 2021 žádat zvýšení poplatku
Dále Dvořák uvedl, že veřejnoprávní stanice nebude pro stávající rozsah poskytovaných služeb minimálně do roku 2021 požadovat úpravu koncesionářského poplatku. Posledních deset let poplatek činí 135 korun, jeho reálná hodnota je ale vzhledem k růstu cen o 24 korun nižší.
„Říkám to opakovaně a na mnoha platformách, otázka financování médií veřejné služby je v rukách zákonodárců. Je na nich, aby stanovili šíři veřejné služby, která má být společnosti poskytována, a pak zajistili její adekvátní financování,“ poznamenal Dvořák.
Česká televize dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Je přitom podle Dvořáka vázána takzvanými dlouhodobými plány, které jsou koncipovány na pět let. Schvaluje je Rada České televize, stejně jako roční rozpočet.
Loni ČT proti plánu snížila výdaje o 250 milionů korun. „Sice zatím dokážeme vyrábět stejný objem původní tvorby jako v předchozích letech, ale narážíme na růst cen všech vstupů, ovlivňuje nás vývoj pracovního trhu a tlak na zvyšování mezd a reálná hodnota televizního poplatku,“ upozornil Dvořák.
Budoucí hospodaření veřejnoprávní televize může ovlivnit také omezení vracené DPH. V současnosti je schválena novela, která až do ukončení digitalizace v roce 2021 zajišťuje postup jako dosud, tedy bez výpadku financí omezením odpočtu DPH. V opačném případě by ČT přišla o 350 až 400 milionů korun ročně, které nyní využívá právě na financování investic do přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Česká televize má letos hospodařit s náklady a výnosy 6,674 miliardy korun, což je o 286 milionů korun méně, než loni. Výběr televizních poplatků klesne o 20 milionů korun na 5,64 miliardy kvůli pokračujícímu úbytku počtu registrovaných televizních přijímačů.
Petr Dvořák vede Českou televizi od podzimu 2011, předtím sedm let řídil Novu. ČT za jeho působení například spustila dětský kanál Déčko (kombinovaný s umělecky zaměřeným ČT art), bylo také otevřeno nové studio v Brně.
