Irácká armáda zahájila útok na Tikrít již ve čtvrtek, kdy tři helikoptéry vysadily ve městě vojenská komanda. Podle Reuters se bojovníkům ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) podařilo minimálně jednu z nich sestřelit. Zatím není jasné, jestli džihádisté stroj zasáhli ještě před výsadkem, nebo až po něm.
Boje v IrákuPENÍZE: Radikály živí saudští sponzoři, ropa i vydírání DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka MEČ AJATOLLÁHŮ: Obraně Bagdádu velí vojenský mozek Íránu OFENZIVA: ISIL dobývá další města JEDNOTNÁ FRONTA: Po boku ISIL bojují Saddámovi důstojníci ÍRÁN A USA: Spolupráce by popřela vše, co dosud platilo KURDOVÉ: Vycítili šanci na vznik vlastního státu KOMENTÁŘ: Blízkým východem se valí lavina černooděnců PŘEHLEDNĚ: Vše o bojích v Iráku |
„Viděl jsem, jak jedna z helikoptér přistála přímo naproti univerzitě. Pak se strhly boje mezi armádou a desítkami militantů,“ popsal katarské televizi al-Džazíra profesor Ahmad Džubbúr, který vyučuje na tikrítské fakultě zemědělství a tělesnou výchovu.
Zaměstnanci vysoké školy, jejich příbuzní a obyvatelé Tikrítu, kteří bydlí v blízkosti kampusu, podle panarabské televize al-Arabíja prchají ze svých domovů.
Rozlehlý univerzitní kampus se rozkládá na severním konci města. Severní příjezdová cesta do Tikrítu se přímo před ním rozděluje na dálniční obchvat a hlavní tah městem. Z druhé strany areál končí u řeky Tigris.
Severně od Tikrítu stojí vojenská základna, jíž se sunnitští militanti zmocnili, a největší irácká ropná rafinerie Bajdží. Cesta k nejvýznamnějším regionálním baštám skupiny ISIL tedy vede přímo kolem univerzity.
U Husajnova paláce vzniklo popraviště
Rodiště někdejšího iráckého diktátora Saddáma Husajna padlo do rukou sunnitských militantů 11. června. Jak v pátek upozornila organizace Human Rights Watch, islamisté nedaleko Husajnova paláce popravili nejméně 160 šíitských vojáků (více o popravách se dočtete zde).
Mluvčí irácké armády v pátek rovněž potvrdil, že jednotku bojující více než týden o rafinerii v Bajdží v pátek posílilo 200 mužů. Její síla se tak ztrojnásobila.
Podle generála Kasima Atty Mússáního je rafinérie už od středy v rukou armády a vojáci „zastřelili každého militanta, který se k ní přiblížil“. Jeden z armádních velitelů to řekl reportérům stanice al-Džazíra.
Obrana irácké armády, která přitom podstoupila dlouholetý americký výcvik, se přitom po náporu povstalců z počátku měsíce doslova rozpadla. To vyústilo až ve velké vítězství radikálů obsazením severoiráckého Mosulu.
Nad Bagdádem létají vyzbrojené americké drony
V posledních dnech však vládní síly převzaly iniciativu. Významnou roli v tom hrají elitní komanda, která se rychle přesouvají ve vrtulnících. K irácké armádě se připojují i stovky šíitských dobrovolníků. Někteří z nich se ve čtvrtek se zbraněmi v rukou prošli ulicemi města Kanán na improvizované přehlídce, poté zamířili do boje proti sunnitským militantům.
Nad iráckou metropolí Bagdádem podle CNN od čtvrtka přelétají vyzbrojená bezpilotní letadla Spojených států. Až dosud byly přitom všechny americké stroje nad iráckým územím beze zbraní, sloužily pouze pro průzkum terénu a monitorování činnosti sunnitských militantů.
S odvoláním na nejmenovaný zdroj z americké armády však reportéři CNN píší, že přelety vyzbrojených strojů neznamenají blížící se útok na Bagdád. Letouny údajně dohlížejí na bezpečnost vojenských poradců, které americká vláda do irácké metropole vyslala. Celkem jich je v Bagdádu zhuba 180.
Vrtulníky irácké armády už kontrolují rafinerie u Tikrítu:
Rychle sestavte vládu, tlačí na Málikího celý svět
V zemi mezitím narůstá tlak na premiéra Núrího Málikího, aby rychle sestavil fungující vládu, jež by se s povstáním vypořádala. Už podruhé v krátké době vyzval k rychlému sestavení nového kabinetu také vlivný irácký šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání.
Strany by se podle něj měly dohodnout na novém premiérovi ještě před ustavujícím zasedáním parlamentu, které se koná příští úterý. Na vytvoření vlády národní jednoty tlačí také mezinárodní společenství v čele s USA. Málikí údajně začíná ztrácet i podporu svého největšího spojence, sousedního šíitského Íránu.
Nejvíce hlasů v dubnových volbách získala strana dosavadního premiéra Núrího Málikího, ten ale zatím nesestavil koalici. Teď je hojně kritizován za chybnou politiku vůči menšinovým sunnitům, což je prý pravá příčina tažení sunnitského hnutí ISIL Irákem.
Po svém ustavujícím zasedání má parlament 15 dní na výběr nového premiéra a měsíc na jmenování prezidenta. O těchto termínech alespoň hovoří irácké zákony. V roce 2010 však sestavování vlády trvalo devět měsíců.
Ofenziva islamistů v Iráku
