Ostré afghánské slunce se opírá do letištní plochy v Kábulu, kde stojí dva opancéřované vrtulníky české armády. "Počkejte pánové, jak si s námi ti piloti pohrají," procedí zlověstně jeden z vojáků, kteří se před sluncem schovávají pod cedulí Welcome to Kabul.
Všichni na sobě mají neprůstřelné vesty a helmy a netrpělivě vyčkávají, kdy je pohltí útroby českých strojů. Posádka nám dává jasně najevo, že tady se dneska vyhlídkový let konat nebude. "Kdybychom museli nouzově přistát, zatáhněte za červenou páku a prořízlým otvorem rychle ven," zní první instrukce.
Taktický přelet armádního vrtulníku nad Afghánistánem (říjen 2010)
Český armádní vrtulník v Afghánistánu (říjen 2010)
Přicházejí i další nezbytná doporučení. Vybijte zbraně, vyjměte zásobníky, vemte si špunty do uší a pořádně se připoutejte. "Připravte se, že poletíme trochu takticky," zní další tajemná šifra. Už brzy se máme všichni na vlastní žaludky přesvědčit, co přesně tím vojáci myslí.
Vesty ochrání i před zimou
"Máte štěstí, že máte vesty. Nahoře by vám byla zima," říká voják. "Navíc na Shanku se vám budou hodit, to poznáte," dodá s tím, že americkou základnu, kde sídlí český Provinční a rekonstrukční tým, teď často ostřelují povstalci. Jen od července vypálili na základnu 22krát.
Žoviální nálada mezi pěti cestujícími brzy ochladne. To když se dva vrtulníkoví střelci navlékají do několika kombinéz, neprůstřelných vest, helem, brýlí a zasedají ke svým kulometům. I oni náhle zvážní. Ví, že i na nich teď záleží bezpečnost posádky i pasažérů.
Taktický přelet armádního vrtulníku nad Afghánistánem (říjen 2010)
Stroj pomalu roluje po dráze a za hřmotu motorů dostáváme ještě jednu radu, která se brzy ukáže jako ta nejdůležitější. "Nad sebou máte sáčky na zvracení," ukazuje voják na papírové pytlíky v kapsách nad námi. V očích pasažérů jsou vidět první známky obav.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
Stroj jakoby sotva lízal kopce, které stojí mezi námi a Lógarem. Obrázek za okénky se rychle mění, chvíli je vidět obloha a za sekundu zase vesnice jen pár desítek metrů pod námi. Střelci se prudce překlápí ze strany na stranu a stále zaměřují potenciální nebezpečí.
Propad střídá stoupání a sekunda se zdá dlouhá jako rok
Vykukují ven z helikoptéry a zrakem bedlivě pročesávají každý metr vyprahlé krajiny pod námi. Právě tady může číhat rebel s raketou, pro kterého bychom byli snadným terčem. Prudký propad střídá strmé stoupání a najednou se zdá být každá sekunda dlouhá jako rok a žaludek je všude, jen ne na svém místě.
Neodbytně se vkrádají věty jako "Co tu proboha dělám? nebo Ať už tahle horská dráha plná běsu skončí." Zkušení muži, kteří ještě před chvílí s pevnou půdou pod nohama probírali mise v Kosovu nebo Iráku, viditelně pobledli.
Posádka českého armádního vrtulníku při přeletu nad Afghánistánem (říjen 2010)
Všichni po sobě vrháme soucitné pohledy, ve kterých je napsáno: "Hlavně ať už to skončí a my vyvázneme živí a zdraví." Žaludku jednoho z kolegů se zběsilý let nad drsnou afghánskou přírodou ani trochu nelíbí a jeho obsah brzy končí v papírovém sáčku. Na zvracení je teď zřejmě nám všem.
Až ke konci se let uklidňuje a dosedáme na heliport základny Shank. Otevírá se zadní víko a vzduch od obřích lopatek nerozčesává jen naše vlasy, ale i úlevu, která je cítit všude kolem. Teď už víme, co je taktický let nad Afghánistánem. Zkusili jsme si ho bezmála na čtyřicet minut a víme, že s českými vrtulníkaři se člověk může cítit v bezpečí.
|
Kábul, Afghánistán |
Nebe nad KábulemO bezpečnosti letecké dopravy v Aghánistánu svědčí i dnešní smutná statistika. Jeden člověk zemřel při výbuchu na palubě vrtulníku NATO na východě Afghánistánu. Dalších sedm lidí bylo zraněno. V helikoptéře byli příslušníci afghánských bezpečnostních sil a spojeneckých jednotek. K výbuchu došlo těsně po přistání v blízkosti hranic s Pákistánem. Odpoledne se pak nedaleko afghánské metropole Kábulu zřítilo civilní letadlo Hercules. Na palubě byly zásoby pro vojska NATO. O osudu devítičlenné posádky zatím není nic známo. zdroj: ČTK |
