Zenawi rádio přirovnal k vysílání rwandské stanice Des Mille Collines.Ta v devadesátých letech podněcovala k nepokojům a je jí přisuzován podíl na rozpoutání rwandské genocidy. Proto podle Zenawiho musela etiopská vláda proti vysílání zakročit.
Hlas AmerikyStanice byla založena v roce 1942 a jejím posláním je poskytovat objektivní informace do zemí, kde panuje cenzura médií. Stanice vysílala i do komunistického Československa. Jako jeden z jejích redaktorů proslul nedávno zesnulý Ivan Medek. |
Podle BBC však Etiopie zatím nepodnikla žádné kroky k oficiální blokádě rádia. Pouze ho umlčela rušičkami. Rušení vysílání v amharštině, která je nejrozšířenějším etiopským jazykem, probíhá podle pracovníků stanice systematicky od konce února.
Ředitel rádia Danforth Austinve Zenawiho nařčení odmítl a rušení signálu označil za nepřípustnou cenzuru. Etiopskou vládu za kroky proti rádiu, které má zajišťovat objektivní informace v zemích, v nichž se uplatňuje cenzura, odsoudily i mezinárodní organizace.
Podle nich se představitelé státu snaží odstavit nezávislá média před květnovými volbami. A zdaleka by to nebylo poprvé. Vysílání Hlasu Ameriky Etiopie stejným způsobem rušila i během posledních voleb, které opozice označila za zmanipulované.
EtiopieEtiopie, dříve známá jako Habeš, je nejstarší africkou nezávislou zemí. Kromě pětileté italské okupace v letech 1936 až 1941, si ji kolonizátoři nikdy nepodmanili. Zato v roce 1974 marxistická junta zvaná Derg, jejímž členem byl i Haile Mariam Mengistu, svrhla etiopského císaře Haileho Selassieho a dostala se na příštích více než patnáct let k moci. Konec sedmdesátých let je někdy označován jako éra "rudého teroru", Mengistuův režim totiž tehdy povraždil statisíce odpůrců. Osmdesátá léta pak poznamenaly hladomory, kdy pomřely další statisíce až miliony Etiopanů. Podle televize BBC miliony dolarů, které v 80. letech poslal Západ na pomoc obětem hladomoru, použili povstalci k nákupu zbraní (peníze měl dostat i současný premiér Meles Zenawi). V roce 1991 režim padl a Mengistu ze země uprchl do Zimbabwe, kde pod ochranou tamějšího diktátora Roberta Mugabeho žije dodnes. A to přesto, že mu etiopský nejvyšší soud v roce 2008 vyměřil za genocidu v 70. letech trest smrti. V roce 1993 vyhlásila na Etiopii nezávislost Eritrea, což vyústilo ve válečný konflikt, který skončil smrtí desetitisíců lidí. Současný režim týdeník The Economist označil za "hybridní" s tím, že se pohybuje mezi "defektní demokracií" a "autoritářským režimem". Poslední volby, které u moci potvrdily premiéra Melese Zenawiho, zpochybnila opozice i zahraničí pozorovatelé. Při následných demonstracích policisté zabili desítky lidí, mnoho opozičních intelektuálů skončilo za mřížemi.
|
