Radovanu Karadžičovi se dařilo utíkat před zatčením dlouhých dvanáct let. Žil pod pověstným svícnem, kde je největší tma - u Bělehradu, kde pod falešným jménem Dragan Dabič provozoval alternativní medicínu. Přednášel, přispíval do časopisů. - čtěte Bosenský řezník změnil vizáž i jméno
Nyní už sedí v cele haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii. V soudní síni se objeví poprvé dnes odpoledne, samotný proces začne nejspíš během pár měsíců. Obžaloba má jedenáct bodů včetně genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení ženevských konvencí.
. Odpovědi Filipa Tesaře najdete zde |
K nejtěžším zločinům patří masakr osmi tisíc civilistů ve Srebrenici v létě 1995 a obléhání a ostřelování bosenského hlavního města Sarajeva. Karadžičovi hrozí doživotní vězení, maximální trest, jaký může haagský soud udělit. - čtěte Karadžič je v Nizozemsku, před soudem stane poprvé ve čtvrtek
Je možné, že ho kryli
V minulosti se mnohokrát spekulovalo, že srbské úřady o Karadžičovi vědí. Podle Filipa Tesaře je to pravděpodobné. "Ale není jisté, zda stále, nebo zda mu několikrát přišly na stopu. Je také možné, že jednou nebo vícekrát, místo aby byl dán pokyn k jeho zadržení, přišel naopak pokyn varovat ho," řekl Tesař v on-line rozhovoru.
Podobné je to podle něj v případě někdejšího vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče. "O tom téměř jistě věděla po léta vojenská kontrarozvědka, která zůstala prakticky nezměněna ještě nějakou dobu po pádu Miloševiče," popsal Tesař.
"Lidé z kontrarozvědky mu nejspíš poskytovali krytí i později, ale je možné, že to dělali jako jednotlivci, z vlastní iniciativy, často z obdivu. Srbská vláda se snažila (nebo to alespoň veřejně tvrdil premiér Vojislav Koštunica) před dvěma roky přemluvit Mladiče, aby se tribunálu vydal sám dobrovolně, podobně jako jiní vojáci, on na to ale nepřistoupil a Koštunica neměl odvahu ho nechat zatknout," uvedl politolog.
Politický kalkul
Co tedy nyní, po třinácti letech od konce bosenské války, bylo impulzem k vydání Karadžiče do Haagu? "Podle mne přesvědčení špiček Demokratické strany, že je to nutné udělat, protože jinak nebude pokračovat cesta k EU a strana ztratí voliče," soudí Filip Tesař. Mohlo tedy jít o politickou kalkulaci.
Zatčení Karadžiče každopádně posunulo Srbsko směrem k Evropské unii, jež si spolupráci Bělehradu s ICTY klade jako podmínku pro další sbližování. Skončí ale v cele i další dvě "velké ryby", Ratko Mladič a také bývalý předák chorvatských Srbů Hadžič? "Osobně si myslím, že je nejpravděpodobnější, že Mladič i Hadžič v Haagu skončí," je přesvědčen Filip Tesař.
Pro samotný vstup Srbska do EU však podle něj nebude nutné Mladiče přímo zadržet, ale přesvědčit členské státy unie, Evropskou komisi a žalobce haagského tribunálu, že se o to srbské úřady skutečně snaží. "To by nemuselo být obtížné, poněvadž momentálně existuje politická vůle, což je nejdůležitější," tvrdí politolog.
Nechají ho, aby se hájil sám
Radovana Karadžiče dopadli minulé pondělí v Bělehradě, do Haagu ho převezli včera. Očekává se, že samotný proces začne během několika měsíců a nejspíš se potáhne - mimo jiné proto, že se Karadžič hodlá hájit sám.
Existuje i možnost, že mu to soud z časových důvodů zakáže, ale to je dle Tesaře nepravděpodobné. "Spíš se domnívám, že to bude podobné jako v procesu s Miloševičem. Budou se dodržovat procesní pravidla, která byla v této souvislosti už jednou zavedena, a bude dbát, aby výslech byl skutečně výslechem. Z časových důvodů spíš obžaloba předvolá méně svědků a rezignuje na dokazování viny v případech, kdy bude obtížnější dokazovat," uvedl v on-line rozhovoru.
