Z jejich výpovědí mimo jiné vyplývá, že údajná tajná věznice CIA na bývalém polském vojenském letišti Szymany patřila s jinou podobnou věznicí v Afghánistánu k nejdůležitějším zámořským zadržovacím centrům CIA. Její vyšetřovatelé zde na podezřelých z terorismu praktikovali kontroverzní metody výslechu.
Polsko prý bylo vybráno jako vhodná lokalita pro vyslýchání nebezpečných vězňů nejen vzhledem k tomu, že v něm neexistovaly "místní vazby" na teroristickou síť Al-Kajda, ale především také proto, že polští zpravodajci údajně se svými americkými kolegy nadšeně spolupracovali.
"Polsko je 51. stát. Američané o tom nemají ani potuchy," vzpomněl si podle NYT jeden z nejmenovaných zpravodajců na citát jednoho z tehdejších šéfů CIA, Jamese L. Pavitta.
V tajné věznici CIA na letišti Szymany byl údajně 18 měsíců po invazi do Iráku vyslýchán za pomoci ostrých metod i údajný "mozek" teroristických útoků z 11. září, Chálid Šajch Muhammad, s nímž má v září začít soudní proces před vojenským tribunálem na Guantánamu.
Muhammad údajně při výsleších neučinil významnou výpověď poté, co byl podroben velice tvrdému výslechu, ale až tehdy, když s ním začal jeden z vyšetřovatelů bez použití násilí diskutovat. Muhammad se prý pak "uvolnil" do té míry, že manželce vyšetřovatele napsal báseň.
Selhání jednotlivců, nebo selhání systému?
V posledních měsících se na veřejnost dostává stále více informací o sporných praktikách CIA v době následující po útocích z 11. září. Podle zprávy amerického Senátu, zveřejněné minulý týden, právníci CIA pochybovali o legálnosti agresivních metod výslechu podezřelých z terorismu už před tím, než kontroverzní techniky schválil tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld.
Podle demokratických senátorů tak šetření vyvrací argument administrativy prezidenta George W. Bushe, že násilí ze strany amerických vyšetřovatelů na zadržených, o němž se dozvěděl celý svět díky incidentům z irácké věznice Abú Ghrajb či kubánského Guantánama, byly jen důsledkem selhání několika jednotlivců. Podle nich šlo o selhání celého systému.
NYT ve svém článku tvrdí, že americké tajné služby před 11. zářím kontroverzní metody výslechu nevyužívaly. Přistoupily k nim při vyšetřování podezřelých z terorismu údajně proto, že nevěděly, jak přimět k výpovědi "zatvrzelé" vězně v napjaté době, kdy podle všeobecného mínění hrozil USA další velký útok.
"Zeptal jsem se: co s těmi lidmi uděláme, až je chytíme? Nikdy jsme nevedli věznici. Neznáme (správné) jazyky. Nemáme správné vyšetřovatele," citoval list údajnou výpověď A. B. Krongarda, třetího nejvýše postaveného muže v CIA mezi lety 2001 až 2004.
Zpravodajští důstojníci CIA vyzpovídaní NYT také potvrdili nedávno zveřejněné informace Senátu, že ostré techniky výslechu jako waterboarding, dlouhá období bez spánku nebo smyslovou deprivaci začali američtí vyšetřovatelé používat podle vzoru svých bývalých protivníků ze studené války včetně bývalého Sovětského svazu.
Americký tisk a organizace na ochranu lidských práv ukázaly na Polsko a Rumunsko jako na místa, kde CIA tajně věznila lidi podezřelé z terorismu, již před třemi lety. Varšava a Bukurešť to ale mnohokrát kategoricky popřely. Podezření ale posléze podpořila ve svých dvou zprávách i Rada Evropy.
