Nový premiér Gordon Brown, který se v mnoha směrech snaží vše dělat jinak než Tony Blair, tento týden mnohé zaskočil nařízením příslušné zákony přezkoumat. Nedá se vyloučit, že se jednou dveře hospod budou muset znovu zavírat v 11 večer.
Průzkumy mínění jsou Brownovým razantním krokům zatím nakloněny - poprvé po více než dvou letech se obliba jeho labouristů přehoupla přes 40 procent a opoziční konzervativci se propadají.
Cizincům celé toto téma přijde zcela nepochopitelné. Diví se, že vládě nějaké země stojí za to mluvit lidem do pití. Jenže kdo zná Británii, ví, že problém je opravdu trochu složitější. I odborné studie potvrzují, že Britové prostě pijí úplně jinak.
Celá debata se vede o tzv. binge drinking, tedy konzumaci alkoholu za účelem uvedení se co nejrychleji do značně povzneseného stavu.
Zastánci zrušení povinných zavíracích hodin tvrdili, že pokud hospody nebudou muset zavírat ve stejnou hodinu, ubude na ulicích opileckých rvaček a pijáci nebudou tlačeni "rychle ještě jedno poslední zvládnout“.
Přibývá výtržností i opilých dětí
Jenže nová čísla zatím spíše dávají za pravdu skeptikům, kteří předpokládali, že čím více budou smět Britové pít, tím víc jich skončí v podroušeném stavu. A že tedy onen starodávný anachronismus - totiž hospody lidem před nosem zavřít - měl přece jen něco do sebe.
Studie ministerstva vnitra minulý týden zjistila, že v uplynulých dvou letech dramaticky přibylo nočního výtržnictví a násilností.
Podle statistiky jedné londýnské nemocnice se ztrojnásobil počet nočních případů spojených s nadměrným pitím. A anglické nemocnice registrují každý rok stále více případů dětí pod patnáct let, které skončí v rukou lékařů poté, co se opijí do němoty. Loni jich byly téměř čtyři tisíce.
Mnozí experti varují, že na vině jsou také příliš nízké ceny alkoholu, který se je stále dostupnější pro mladé opilce, a vyzývají ke zvýšení daní. I to může Čechům připadat nepochopitelné, neboť dát si pivo v Londýně není zrovna levná záležitost: v přepočtu vyjde jedno nejméně na 120 korun.
