Orgasmickou propast si musela věda nejprve uvědomit, teď zkoumá, co vše ji vytváří – a jak to změnit.
Nejprve připomeňme rozsah problému. Když zjišťovala v roce 2018 studie z magazínu Archives of Sexual Behavior, nakolik dopřává sex vyvrcholení mužům a nakolik dámám, měla k ruce rozsáhlý vzorek více než 52 tisíc lidí. Vyzradil, že při sexu obvykle zažívá orgasmus celkem 95 procent heterosexuálních mužů. Jenže pouze 65 procent žen.
Jiné práce ovšem vykreslují ještě propastnější rozdíl. Objemná analýza dvaceti studií v roce 2022 prokázala, že orgasmus sex typicky dopřává 70 až stu procentům heterosexuálních pánů. Ale jen 30 až 60 procentům dam téže orientace.
Co je na vině? Zjišťovala to práce Kate Dickmanové z Rutgersovy univerzity. Skládala se ze dvou studií, celkem jimi prošlo na tisíc žen, heterosexuálních, bisexuálních i lesbických. Zjistila, že orgasmická propast je propletencem příčin. Za to, že mají heterosexuální ženy méně vyvrcholení než muži, může to, že od sexu orgasmus méně očekávají. Ani to však není samo sebou, nižší orgasmická očekávání mají kvůli tomu, čemu věda říká sexuální scénář.
Není, protože se ani neočekává
Na pohlaví přitom záleží, sex se ženou zvedá ženské očekávání orgasmu. I jeho četnost
Práce vycházela ze dvou pokusů. Při prvním se autorský kolektiv ptal vzorku bisexuálních žen, jak by ohodnotily svá očekávání, že sex skončí jejich orgasmem, v případě představy, že skončí v posteli s mužem – a se ženou. V druhém experimentu se dotazovali lesbických a heterosexuálních žen na jejich poslední sex, na to, zda jim dal vyvrcholení. Rovněž však na to, zda si před ním myslely na orgasmus, jak aktivně o něj při aktu samotném usilovaly a zda se jim dostalo stimulace klitorisu.
KVÍZ: Jak znáte ženský orgasmus? |
Výsledky přinesly dvě zjištění, jak shrnuje server Phys.org. Když bisexuální ženy myslely na představu sexu se ženou, měly vyšší očekávání, že se jim dostane klitorálního vzrušení a také orgasmu, než když pomýšlely na sex s mužem. Jinými slovy, sílu, s jakou orgasmus očekávaly, určoval gender toho druhého, té druhé.
Jenže nešlo jen o čekávání, partnerčin nebo partnerův gender měl vliv též na to, jak bude žena k sexu přistupovat. Na to, zda a jak aktivně bude o vyvrcholení usilovat, zda a jak se bude snažit ovlivnit hrátky tak, aby orgasmem skončily.
Nejčernější scénář, který v případě sexu s mužem studie vykreslila, určuje, že žena si během něj k orgasmu nepomáhá – protože ho od sexu ani neočekává. Tak hluboko mívají heterosexuální hrátky laťku nastavenou.
„Problém však nevězí v mužích nebo v heterosexualitě,“ zdůrazňuje spoluautorka práce Graze Wetzelová. Na vině je podle studie to, čemu věda říká dominantní sexuální scénář.
Vzorec v hlavách
Sexuální scénář se dá změnit, připomíná věda.
Teorii sexuálního scénáře zavedli v roce 1973 sociologové John H. Gagnon a William Simon. Co se jí myslí? Sex není jen impulzivní jednání, jistě má instinktivní složku, ale též tu naučenou. Lidé při konsensuálních sexuálních hrátkách vystupují, jako by se řídili jistým naučeným, zvnitřnělým scénářem. Ten je svého druhu společenským konstruktem, výzkumy přitom odhalily, že je určován genderem.
Vládnoucí sexuální scénář přitom stále počítá s tím, že sex by měl zaručovat orgasmus především pánům. Myslí se jím vaginální sex, a ten ženskému vyvrcholení přeje mnohem méně než stimulace klitorisu. Na základě toho, co vidíme v televizi a jinde, vidíme sex jako předehru, vaginální styk, který končí pánským orgasmem, a to je vše.
Nakonec onen sexuální scénář, který dává prioritu mužskému orgasmu a jímž se heterosexuální páry mají tendenci řídit, propisuje až do nižších očekávání žen, že by jim snad sex mohl dát orgasmus. A proto o něj ani nemají tendenci usilovat, v extrémní variantě. To přirozeně platnost a sílu onoho scénáře zpětně posiluje.
Cesta ven však existuje, vystoupit se z bludného kruhu dá, připomíná Wetzelová. „Sexuální scénáře jsou flexibilní, dají se měnit,“ zdůrazňuje. Podotýká, že ona cesta ven vede skrze klitoris.
