V NBA měl pověst jednoho z nejlepších obránců, ale také jednoho z největších raplů: pral se s protihráči i spoluhráči, kopal do kameramanů a platil jednu pokutu za druhou. V roce 2006 vyfasoval nejtvrdší distanc v dějinách NBA. Za rvačku s diváky v Detroitu přišel o 86 zápasů a pět milionů dolarů. To všechno se teď ale rozhodl hodit za hlavu.
Z Rona Artesta se oficiálně stal Metta World Peace.
"Udělal jsem to proto, abych inspiroval a spojil mladé lidi po celém světě," vysvětlil Artest – pardon, teď už World Peace. Metta pak v buddhistické tradici znamená laskavost a přátelství.
Smrt na palubovce
Těžko si představit rozporuplnější osobnost s takovým jménem. Jako kdyby se Tomáš Řepka nechal přejmenovat na Valentýna Dobrotivého. World Peace, který nyní hraje za Los Angeles Lakers, přitahoval skandály a násilnosti jako magnet. Ne nadarmo nosil jeden čas na dresu číslo 91, které proslavil potetovaný excentrik Dennis Rodman.
World Peace vyrůstal v Queensbridge, jedné z nejdrsnějších částí New Yorku. Jeho jedinou zábavou a motivací byl basketbal, který hráli na venkovních hřištích mezi špinavými paneláky všichni jeho vrstevníci.
A byly to skutečné války. Mladý Artest byl svědkem, jak v roce 1991 propíchli útočníci devatenáctiletého Lloyda Newtona ulomenou nohou od stolu. "Ten kus dřeva mu projel srdcem, umřel přímo na palubovce," vzpomíná Artest. Jednou byl i u toho, když jeho otec uhodil matku. Ta zavolala policii a malý Ron nabídl otci, že zatají, co viděl. "Ne. Nikdy nesmíš lhát," řekl mu tehdy Artest senior.
Když se rodiče rozvedli, trávil na basketbalovém hřišti celé dny. Otec si ale všiml jeho výbušné povahy a přihlásil syna na box, kde se, jak doufal, jeho agresivita vybije snáz. Jenže Ron zanedlouho napadl spolužáka a bylo z toho jeho první setkání s psychologem.
Nakonec se vrátil k basketbalu a stal se z něj doslova fanatik. Už v devatenácti se prosadil do NBA, načež skoro všechny svoje peníze z první sezony rozdal svým příbuzným a přátelům.
Největší pranice v historii NBA
Temperamentní hráč měl několikrát distanc za úmyslné fauly. Podstoupil terapii poté, co byl obviněn z domácího násilí proti matce svých dětí. ("Myslím si, že mám právo vidět své děti kdykoliv chci. Soudce to bohužel vidí jinak," komentoval to tehdy.)
V roce 2003 zase vzteky rozmlátil kameru v Madison Square Garden poté, co jeho tehdejší tým Indiana Pacers prohrál s místními Knicks. Jindy požádal vedení klubu, jestli by nemohl dostat volno na několik zápasů, aby mohl pořádně propagovat rapové CD kapely Allure, která vychází na jeho nahrávací značce Tru Warier. "Všechno ukazuje na to, že Artest je mladý muž, který úplně ztratil kontakt s realitou a potřebuje profesionální péči," psali tehdy novináři.
Jeho "majstrštyk" ale přišel v roce 2004, kdy "Světový mír" inicioval největší průšvih v historii amerického profesionálního sportu. Detroitská hala v Auburn Hills se tenkrát proměnila ve vroucí kotel, v němž se hráči bezhlavě mlátili s fanoušky. Na začátku všeho byl právě Artest, který po mele na palubovce (kterou pro změnu odstartoval jeho drsný faul) vtrhl do hlediště a pustil se do diváka, o němž se mylně domníval, že po něm hodil kelímek s pivem. "Bylo to odporné, nechutné, neomluvitelné," zuřil šéf NBA David Stern při vynášení drakonických trestů.
"Když jsem to viděl poprvé v televizi, byl jsem úplně v šoku," prohlásil o bitce v Detroitu český basketbalista Jiří Welsch, který tehdy hrál NBA. "Artest, který to celé vyprovokoval, má zkratové chování. Něco se stane a on prostě přestane myslet a jedná strašně impulzivně. A potom se stanou takové věci."
Jsem z ghetta
Sám Artest nikdy naplno neprohlásil, že dnes už legendárního incidentu lituje. Z Indiany pak putoval do Sacramenta a poté do Houstonu, kde nastupoval po boku čínského obra Yao Minga. Ten před Artestovým příchodem zažertoval na téma bitky v Detroitu, načež mu Artest vzkázal: "Jsem z ghetta. To se nikdy nezmění. Nikdy nezměním svůj původ. Yao hrál se spoustou černých hráčů, ale
asi nikdy nehrál s někým, kdo reprezentuje černou kulturu tak jako já."
Své taneční umění předvedl v páru s Petrou Němcovou. Diváky ale nepřesvědčil.
V roce 2010 se Artest v dresu Los Angeles Lakers dočkal vysněného titulu v NBA, v rozhodujícím sedmém zápasu proti Bostonu dokonce patřil k nejlepším hráčům na palubovce. "Chtěl bych poděkovat své psycholožce, udělala toho pro mě moc," byla jeho první slova po závěrečném klaksonu. Vzápětí nabídl mistrovský prsten do charitativní aukce, jejíž výtěžek šel na konto nadace pomáhající mladým lidem s psychickými problémy.
S tímhle chlapíkem nikdy nevíte, čeho se dočkáte. Poslední výstřelek? Účast v taneční soutěži Dancing with the stars, kterou znají Češi pod názvem Když hvězdy tančí. Jak si Artest vedl? Vypadl už v prvním kole… Od diváků určitě moc hlasů nedostal.
"Bylo to fantastické! Moc jsem si to užil," zářil, přestože prohrál. To je celý Artest. Pardon, vlastně World Peace.
