Tvrdí to vědci z univerzity v americkém Austinu, kteří se ptali více než sedmi stovek vysokoškolských studentů a studentek, jaké by byly jejich reakce na různé scénáře podvádění.
Zjistili, že padesát procent mužských respondentů by nemělo problém pokračovat ve vztahu navzdory partnerčině nevěře, ovšem jen tehdy, pokud by ji spáchala se ženou. Pokud by se dopustila heterosexuálního "úletu", scvrkla by se tolerance na pouhých 22 procent.
Ženy byly naopak trochu tolerantnější k románku svého partnera se ženou. Heterosexuální nevěru by prominulo 28 procent žen, zatímco homosexuální o sedm procent méně.
Vedoucí výzkumu Jaime Conferová upozorňuje, že zjištění jsou pozoruhodnější tím spíše, že jiné průzkumy ukazují, že muži mívají zápornější postoje k homosexualitě než ženy a jsou menšími přívrženci občanských práv párů stejného pohlaví.
A proč tedy hraje při nevěře takovou roli, kdo je jejím spoluviníkem? Podle Conferové nabízí odpověď evoluční psychologie. "Mechanismus žárlivosti aktivují u mužů a u žen jiné typy podnětů. U mužů jsou to ty, které ohrožují otcovství, u žen ty, které ohrožují vztah," tvrdí psycholožka. Homosexuální styk svého partnera tak ženy mohou vnímat ne jako pouhý "úlet", ale jako známku nespokojenosti se současným vztahem a možnou předehru k jeho opuštění.
Muži by podle ní byli k homosexuálnímu záletu své partnerky tolerantnější proto, že by nemohl skončit jejím otěhotněním. Ale nejen to. Někteří považují lesbické milování za vzrušující, další mají za to, že když se žena miluje s jinou ženou, znamená to, že má větší sex-appeal. A v dalších může lesbický sex dokonce vyvolávat naděje, že se jim dostane intimního zážitku se dvěma ženami.
Autoři studie poznamenávají, že její účastníci neměli s homosexuálními scénáři v drtivé většině žádnou zkušenost a že se jednalo jen o jejich reakce na představy. Když se jich ptali na jejich reálné zkušenosti s nevěrou ve vztahu, ukázali se muži jako mnohem netolerantnější.