„Na to, jak se cítím unavená, to bylo dobré. Jen jedna položka můj závod zkazila,“ bilancovala.
Jinak vás dnešní závodění bavilo?
Jo, byla jsem ráda, že mám na trati vždycky s kým jet, tak jsem se pokaždé snažila někoho držet a moc si nepřipouštět, že to bolí. Šlo dnes o dost vyrovnaný závod, i z první položky odjížděla spousta lidí pohromadě a také potom se jelo hodně kontaktně, což bylo docela fajn.
Po úvodní čisté položce vám trenéři hlásili, že si máte upravit miřidla. Co se dělo?
Při nástřelu i po něm se hodně točil vítr, chvíli foukal zleva, chvíli zprava. Při první položce mi ale vůbec nepřišlo, že na střelnici nějaký vítr byl, proto jsem byla trochu zmatená, když na mě volali, ať si cvaknu na vítr. Tady se vážně čte dost těžko. Ale nemyslím si, že by potom mé dvě chyby při stojce byly větrem.
Ze tři östersundských závodů byl nejnepříjemnější ten první, vytrvalostní, s poněkud likvidačním mrazem?
Ano. Navenek možná vypadalo zdejší počasí hrozně hezky, jenže tady je zároveň strašně velká vlhkost vzduchu. Takže ačkoliv bylo ve čtvrtek jen minus 10, ta vlhkost dělala strašně moc, byla nepříjemná a prsty mrzly.
O tom se v Östersundu hovoří pravidelně, že pocitová teplota je tu výrazně nižší než reálná. Speciálně při sjezdech ke zdejšímu jezeru.
Je to tak. Lidé na stadionu si sice pochvalovali, jak je tam nádherně, jenže ti stáli celou dobu na slunci. To asi není směrodatný ukazatel.
Když se nyní rozhlédnete okolo sebe, vidíte spoustu unavených závodnic, které si říkají: už jen týden a bude konec?
Určitě. Máme toho všichni plné zuby. Dneska jsem i viděla rozhovor s Doro Wiererovou, v němž také přiznávala, že už toho má plné kecky.
Co nejvíc bolí? Celé tělo? Nebo speciálně nohy?
Začínám být fakt celkově unavená, ani nejde o nic konkrétního. Také proto hodně spím.
Co je hodně?
Zhruba devět hodin denně. Chodím brzo spát a vstávám relativně pozdě.
Nedělním třetím místem se přiblížila k velkému glóbu Julia Simonová, která si před průběžně druhou Italkou Wiererovou drží náskok 144 bodů. Je plným právem na této výsostné pozici?
Rozhodně. Podává celou sezonu nejstabilnější výsledky z nás všech - a na bodech je to vidět.
Vy jste nyní celkově sedmá, což by znamenalo vaše nejlepší konečné umístění v poháru za kariéru. To je důvod ke spokojenosti?
Ještě není konec, stále nás čekají na Holmenkollenu tři individuální závody, takže to zatím nemá cenu hodnotit. Ale být na konci do desítky by samozřejmě bylo fajn. (Kariérním maximem Davidové je zatím konečné 10. místo z minulé sezony.)
