Ve sprintech třikrát třetí a nyní pátá. Letos jsou vaší exkluzivní disciplínou.
Jo, jdou mi, ale nevím, jestli jsem na ně vyloženě specialistkou. Ne že by ty výsledky byly náhoda, ale prostě mi to vždycky klapne zrovna ve sprintu.
Davidová doběhla pátá ve sprintu v Kontiolahti. Vyhrála Herrmannová |
Existovala varianta, že sprint bude i posledním závodem biatlonistů v této zkrácené sezoně. Nakonec však IBU rozhodla, že Světový pohár skončí až sobotními stíhačkami. Jste ráda, nebo v týmu spíše panuje atmosféra, že byste raději letěli co nejdřív domů?
Je to takové půl na půl. Samozřejmě, že máme pocity, že nemá cenu to úplně lámat přes koleno a ještě závodit. Všichni teď řeší, jestli se dostanou domů, jestli někde nezavřou hranice a jestli pak nezůstaneme někde zavření. Takže pocity jsou sporné. Ale rozhodli to za nás jiní, takže bereme situaci, jak to je.
Ani vy si tedy nejste jistá, jestli chcete ještě jednou startovat, přestože máte po sprintu velmi dobrou pozici?
Spíš je to o tom, že se tady současná situace neustále řeší a člověk pak složitě přepíná do módu „nemysli na to, co se děje všude okolo, a závoď“. Nechceme rozhodně vypadat jako ignoranti, kterým je všechno jedno a kteří si vesele závodí dál. Nechceme, aby to házelo špatný pohled na biatlonisty, že všichni všechno zrušili a biatlon ne.
Také ve Finsku výrazně narostl počet případů koronaviru, proto před čtvrtečním sprintem mužů vláda zrušila původně povolenou účast diváků. Takové rozhodnutí jste patrně chápali, že?
Jasně. Oni ve čtvrtek diváky vlastně i vyháněli, protože ten verdikt vyhlásili strašně pozdě a lidé už v areálu byli. Tehdy jsem si říkala: Je to zvláštní, chvíli si hrajeme na hrdiny, že to odjedeme, a po chvíli se dějí takové věci.
Američané se už včera ráno sebrali a odletěli, aby se dostali domů. Probíráte podobné věci?
Právě. Oni neodjeli sami od sebe, nakázala jim to jejich země. A stejně tak my nevíme, co se za hodinu stane a co nám kdo nakáže.
Jste v těchto dnech hodně v kontaktu i s vaší rodinou?
Tak normálně. Snažím se vše brát s vážností, ale zároveň se nedostávat do nějaké paniky, že musím okamžitě domů. Nejtěžší je to pro moji mamku, která těžce snáší, že nejsem doma.
Snažíte se maminku uklidňovat?
Trošku jo.
Když jste dnes šla na start sprintu, říkala jste si: Teď to vyženu z hlavy a pokusím se něco předvést?
Jo, snažili jsme se všechny na ty problémy nemyslet. Pokoušela jsem se namotivovat: Třeba je to poslední závod.
Poté, co jste zvládla čistě ležku, pomyslela jste si, že sprint můžete mít znovu rozehraný i na stupně vítězů?
Hlásili mi to, i když jsem měla dost nízké číslo. Vím už, že jakmile dám nulu, může to být vždycky hezký výsledek.
Navíc ta ležka byla opět i velmi rychlá.
Jo, už vím, že to jde, tak se těch rychlých ležek snažím nebát a nedávat si do hlavy žádné střelecké strachy.
Střílíte ji teď na jeden nádech. S tím jste se rozhodla začít po šampionátu v Anterselvě?
Na trénincích střílím na jeden nádech už dýl a občas jsem se k tomu donutila i při masácích, když všichni kolem mě chtěli být hrozně rychlý. Ale vědomě jsem tak začala v závodech střílet až po Anterselvě.
Naopak stojku jste si potom hodně hlídala, protože další nula vás mohla vymrštit v pořadí takřka až nejvýš?
To ano, navíc i podmínky na střelnici nebyly tou dobou jednoduché, nemělo cenu nějak to šít. V takové situaci bohužel ještě na jeden nádech střelbu nezvládám, bude to chtít nějaký čas a zapracovat na tom.
Podmínky v Kontiolahti jsou vůbec směsicí všech možných nástrah. Nejprve obleva a bořící se sníh, pak chumelenice, větrné poryvy.
Jo, zatímco závodění by mělo být pro radost, je teď trochu za trest. Ani počasí nám už od Anterselvy nepřeje.
V televizním rozhovoru bezprostředně po doběhu jste se za svůj výkon i lehce zkritizovala, což je u vás už obvyklé. Celkově však je 5. místo určitě důvodem k výsledkové spokojenosti, ne?
Určitě. Mám takový blbý dar, že si vždycky říkám, že by to mohlo být i lepší, a pak to vypadá, že z výsledku ani nemám radost. Ale samozřejmě je pro mě každé umístění do desítky skvělé a když na to kouknu zpětně, řeknu si: Jo, být pátá ve svěťáku je super. Takže se závodem jsem spokojená. Hlavně se střelbou, že jsem dokázala i v těchhle podmínkách docela dobře zastřílet. Dřív bych si v nich ani nevěřila, že mohu dát celkově za jedna.
Zítra vás čekají ve stíhačce čtyři položky, další střelecká výzva.
Já si celkově připadám silnější v těch delších závodech, ale vždycky mi je něco pokazí. Tak doufám, že to zítra vyjde. Ale zase má hrozně foukat, takže se může stát cokoliv.
Zároveň se bude rozhodovat i souboj o velký glóbus Dorothea Wiererová - Tiril Eckhoffová. Koho favorizujete?
Tiril teď jede na vlně. Myslím, že to klapne pro ni.
