V létě Ťoupalík přestoupil do belgické formace BKCP-Powerplus a nové kategorie závodníků do 23let a začalo jeho učení v oboru: cyklokros mezi velkými kluky. Zatímco loni celkově vyhrál Světový pohár, letos se raduje z umístění do desítky. Vždyť jeho soupeři jsou i o tři roky starší.
„Ale v posledním závodě série Bpost v Baalu jsem byl pátý a celý závod jsem jel se špičkou,“ připomněl. Za belgickou hradbou byl prvním cizincem a od vítěze ho dělilo 29 sekund. „Myslím, že je to dobré a směřuju všechno k mistrovství světa.“
Když Ťoupalík načal sezonu, tvrdil: „Hlavní problém je délka závodu. V posledních deset minutách už mi dochází síly.“ Ve Slaném ho čekala mužská porce, neboli dalších deset minut navíc. „A poslední kolo už bylo hodně těžké, nejsem zvyklý jezdit hodinu,“ oddechoval. „Závody naší kategorie se jezdí na 50, maximálně 55 minut.“
Přesto v uragánu, co vířil nad bahnitým stadionem, nebyl nikdo ze soupeřů lepší. „Už na začátku se udělala díra, jeli jsme s Martinem Bínou a Kubou Skálou, pak odskočil Michal Boroš a trošku se to nadělilo,“ popisoval Ťoupalík. „Pak jsme jeli ve třech, tři kola od cíle ztratil Boroš, já jsem odjel Niplovi a těch 25 sekund jsem si udržel až do cíle.“
Český titul tak znovu zůstal v Belgii. Obhájce trikolory Martin Bína odstoupil za polovinou, jeho kolega z týmu Corendon - KwadrO Radomír Šimůnek ještě dřív a na domácí trůn usedl táborský rodák.
„V týmu budou spokojení,“ tušil Ťoupalík, pro kterého je domácí zlato povzbuzením do Tábora, kde se za tři týdny budou rozdělovat duhové trikoty mistrů světa. „Hned mám větší motivaci,“ kývl. „Příští týden odjíždíme s týmem na soustředění do Španělska, vrátím se na Světový pohár v Hoogerheide a pak už je Tábor.
