Manželé Katarzyna a Tomek Baronovi z Polska o svém budoucím domově dlouho přemýšleli. Sami architekturu milují a živí se natáčením dokumentárních snímků o současném bydlení.
Nakonec přišli za architekty s neobvyklým požadavkem. Přáli si navrhnout dům, který by obstál na jakémkoliv pozemku, na různých místech i zemích. První vybranou lokalitou byla parcela nedaleko polského města Pština.
Manželé ale zároveň věděli, že se v budoucnu budou stěhovat na předměstí Berlína. Projekt by proto měl vyhovovat jak požadavkům aktuálního pozemku, tak místu příštímu, dosud neznámému.
Dřevostavba v Polsku |
Architekt Robert Konieczny, kterého manželé s realizací oslovili, se pro nestandardní koncept nadchnul a zašel ještě dál.
Během jednoho roku vytvořil návrh domu s kruhovým půdorysem, který se přizpůsobí jakémukoliv, i nepravidelnému pozemku. Stejně tak dům nabízí nesčetně variant interiérů, vyhoví potřebám každé rodiny.
Omezením pro výstavbu tohoto domu není ani okolní zástavba nebo přísné regulační urbanistické předpisy. Konieczny má v šuplíku kromě sedlové střechy vypracované návrhy i na střechu pultovou nebo plochou. Změny se mohou týkat i fasády a použitých materiálů.
Může se hoditToužíte po dřevostavbě? Pořiďte si jí přes Reality.IDNES.cz. |
Stabilním srdcem domu je centrální schodiště s komínem, které slouží i jako hlavní nosný prvek. Až bude rodina před stěhováním do Německa dům prodávat, nový majitel variabilnost příbytku jistě uvítá. Bude jen na něm, jak si dům upraví podle vlastních možností a potřeb.
Volba sedlové střechy ani dřevěného obložení domu nebyla náhodná. Jde o tvary a materiály, které se ponejvíce vyskytují jak v Polsku, tak v Německu a dřevo je oblíbený přírodní materiál majitelů. Navíc v okolí domu rodiny Baronových v Pštině je několik dřevěných stodol, se kterými tak stavba výborně ladí.
Dům patří manželům Katarzyně a Tomkovi Baronovým, kteří natáčí dokumentární snímky o současné architektuře.
Dům stojí na pozemku o rozloze 1 300 metrů čtverečních a spojuje v sobě jak tradiční podobu rodinných domů, tak moderní technologie pasivního bydlení. Jeho celková plocha je velkorysých 360 metrů čtverečních.
V přízemí je obytný prostor s kuchyní, obývacím pokojem, koupelna se saunou a technické zázemí domu. Z přízemí se dá vyjít přímo na zahradu. Patro patří soukromé zóně s ložnicí majitelů, v podkroví je situována pracovna.
Konieczny klade důraz na to, aby šlo dům snadno a levně zařídit i obyčejným nábytkem z obchodních řetězců, jako je například IKEA, a nebylo nutné vyrábět nákladný nábytek na míru.
Stabilním srdcem domu je centrální schodiště s komínem, které slouží i jako hlavní nosný prvek.
Základní půdorys domu
Šatní skříně, kuchyňská linka a další nábytek, který ve své standardní verzi vyžaduje rovné stěny, lze bez problému umístit na příčky, které se sbíhají k centrálnímu schodišti ve středu kruhu. V samotných obloucích pak mohou stát solitérní kousky jako sedací nábytek nebo i jídelní kout.
Stavba stála v přepočtu více než šest milionů korun. Šetřilo se například na oknech, na domě nejsou osazena na míru vyrobená okna respektující kulatý tvar, ale standardní rámy s běžnými skly.
Dům může vyjít i podstatně levněji, pokud se majitel rozhodne jen pro patrovou stavbu. Ta by dle návrhů disponovala obytnou plochou 220 metrů čtverečních. Nejdražší ovšem byly dřevěné prvky a fasáda. Baronovi si zvolili cedr, který je okouzlil patinou, jenž časem získává, ale lze zvolit i levnější modřín. Další finance je možné ušetřit na stavbě svépomocí.
Nejdražší na domě byly dřevěné prvky a fasáda. Baronovi si zvolili cedr.
Hrubá stavba domu bez dokončovacích prací netrvala ani týden. O projekt už projevily zájem desítky rodin, ke koupi ovšem ještě stále není. Studio KWK Promes chce doladit různá variantní řešení stavby a poté má v plánu návrhy typového domu prodávat.
Investice do dokumentace by stála stavebníky v přepočtu 35 až 50 tisíc korun. Tvůrci by svou nabídku rádi pojali jako alternativu plánů katalogových domů. Ty sice lze pořídit již za necelých deset tisíc korun, ale jejich řešení bývá obvykle dost nešťastné.
