Podle deníku Financial Times stát doufá, že jejím partnerem v programu se stane Austrálie. Londýn tak reaguje na Brusel, který stále trvá na tom, že by Británie po brexitu neměla mít přístup k systému Galileo. Důvodem je omezení přístupu k citlivým bezpečnostním informacím.
Podle zdrojů listu z vládní administrativy už zájem o britský projekt naznačila Austrálie, která minulý týden oznámila plány pro národní kosmickou agenturu. K žádnému kontaktu států však zatím nedošlo.
Satelitní program Galileo, který má být konkurentem americkému systému GPS, se ukázal být konfliktním bodem mezi Británií a EU. Ta k Británii přistupuje tak, jako kdyby Londýn už Unii opustil. Británie preferuje zůstat členem programu Galileo. Pokud však bude odříznuta, je připravena reagovat.
Vláda doufá, že výběrová řízení na počáteční inženýrskou a projekční činnost zahájí v průběhu příštích měsíců. V květnu vláda vytvořila pracovní skupinu pověřenou vývojem možností systému pro civilní i vojenské účely.
Přestože Londýn oznámil, že zvažuje vybudování satelitního navigačního systému teprve minulý měsíc, podle FT pracuje na alternativě ke Galileu už od roku 2016. Podle nejnovější studie by britský systém přišel na asi 3,7 miliardy liber (přes 108 miliard Kč) a vytvořil by na 5000 pracovních míst.
Británie doposud hrála v Galileu významnou roli. Podílela se asi na 15 procentech prací na systému. Britské firmy však byly z dalších jednání o vývoji systému vyloučeny.
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která systém Galileo provozuje, sídlí od roku 2012 v Praze.
