Kongres Poláků v České republice připravil kampaň s názvem Sázka na polskost, ve které přesvědčuje krajany, aby ve sčítacím archu vyznačili jako rodnou řeč polštinu a přihlásili se k polské národnosti. Na konečném počtu totiž záleží, kolik financí Poláci získají nebo zda na Těšínsku zůstanou dvojjazyčné nápisy. Vše se bude poměřovat údaji ze sčítání lidu.
Tváří kampaně se stala právě Farna. Ve městech se objevuje na plakátech a nově vznikl i dvacetisekundový spot. V něm Farna sleduje televizi, kde vystupuje už zesnulý duchovní vůdce polské menšiny Władysław Niedoba. Zpěvačka se otočí a polsky řekne: "Je fajn být sama sebou." Následují instrukce, jak ve sčítacím archu označit polskou národnost a řeč.
Farna si váží svých předků z Těšínska
"Jsem polská patriotka a určitě chci pomoci. Velmi si vážím svých předků, proto v kampani pomáhám," vysvětlila osmnáctiletá zpěvačka, která studuje v jediné polské střední škole v Česku, která sídlí v Českém Těšíně.
Rodina Farné pochází z Těšínska, kde žije silná polská menšina. V klidném soužití Čechů, Poláků a kdysi i Němců se v minulosti objevily kritické okamžiky, a to zejména po vzniku samostatného Československa a Polska, kdy se kvůli vytyčování hranic proti sobě dokonce postavila vojska obou zemí. Po mnichovské dohodě v roce 1938 českou část Těšínského Slezska obsadila polská armáda.
Zpěvačka možná přijde o některé fanoušky
V současnosti se objevují výstřelky jednotlivců, což se například stalo po zavedení dvojjazyčných názvu obcí. I Farna ví, že svou iniciativou může část příznivců ztratit. "Je to možné, i když věřím, že mě chápou. Nemohu prostě jednat jinak a ráda jsem svou tvář dala ve prospěch kampaně. Není to nic proti Čechům. Pro Poláky na Těšínsku je však sčítání lidu velmi důležité," vysvětlila Farna.
Kongres Poláků by rád přesvědčil všechny, kteří v oblasti Českého Těšína, Třince, Jablunkova a dalších míst mluví místním nářečím (takzvaně "po našymu"), že jsou Poláky. "Připomínáme, že těšínské nářečí je formou polského jazyka, a tedy vyzýváme, že každý, kdo mluví 'po našymu', ať uvede jako mateřskou řeč jazyk polský," uvádí předseda kongresu Józef Szymeczek.
Naopak podle profesora slavistiky Daniela Kadłubiece tomu tak není. "Když mluvíte 'po našymu', neznamená to, že jste Polák. Nářečí používají Poláci, ale i Češi," říká. Podle Kadłubiece je tu pro všechny.
