Když se o té možnosti dozvěděli brodští rodiče, nenechala na sebe jejich reakce dlouho čekat. Těm se totiž zrušení hřiště a jeho nahrazení zázemím pro návštěvníky a pořadatele kulturních akcí pochopitelně příliš nezamlouvá.
I když zmíněné místo není nyní zrovna v dobrém stavu, jde o jediné velké dětské hřiště ve městě, kde je stín a nepraží tam slunce.
"Po městě přibylo několik krásných nových a moderně vybavených hřišť. Jenže všechna jsou otevřená, v létě na ně praží slunce. Ve vedrech jsou pro děti nepoužitelná," popsala jedna z tamních maminek Miroslava.
Protože bydlí v bytovce, na hřiště pravidelně vyráží se čtyřletým synem. A brát s sebou musí i jen několik měsíců starou dceru.
"Trávit s dětmi v červencových vedrech odpoledne na rozpáleném hřišti, kde se nedá před sluncem schovat, není možné. Hřiště v parku je jediné, které je pod stromy a je na něm aspoň trochu stín," dodává. Výheň jinak panuje na všech třech nových hřištích – na nábřeží, v Plovárenské i v Jihlavské ulici.
Na slunce se zapomnělo
Havlíčkobrodský radní Libor Honzárek přiznal, že na tento aspekt se při plánování parkových zákoutí trochu zapomnělo.
"Na jaře nebo na podzim je za sluníčko každý rád. Ale je pravda, že v létě to není zvlášť pro děti nebo jejich babičky příjemné," konstatoval.
O umístění většího dětského hřiště do parku se bude ještě jednat a architekt je připomene.
"Je možné, že by na místě nynějšího hřiště v parku zůstalo několik atrakcí. A větší hřiště bychom pak nechali vybudovat v dalších částech parku," navrhl Libor Honzárek. Studie naznačuje tři možné lokality, zvažuje se hlavně prostor nad rybníkem Rantejch.
Pro starší děti by mohla sloužit sportoviště u Základní školy V Sadech. Ze strany u nové tělocvičny by mělo vzniknout něco na způsob venkovní posilovny. Pod školní jídelnou by pak měla být upravena hřiště na míčové sporty.
Architekt pro park volil řešení, které by bylo vhodné pro každou věkovou skupinu, pro všechny obyvatele města. Centrální hřiště ovšem nikoliv. "Počítáme s tím, že by v parku mohlo být několik herních koutků s několika málo vhodnými atrakcemi, jako jsou například provazové žebříky a lana," uvedl na besedě s veřejností Sendler.
Všechno na jednom místě
"To mi přijde málo. Děti potřebují vše pohromadě na jednom místě. Ty nebude bavit chodit stovky metrů parkem k jedné houpačce, další stovky metrů ke kolotoči a pak zas štreku k provazovému žebříku. Dospělý by si takovou procházku možná užil, ale děti těžko," pochybuje další maminka Tereza. I ona má dvě děti, mladšímu synovi budou na jaře tři roky.
Ve zpracovávané studii navrhl Zdeněk Sendler velké hřiště v parku zcela zrušit. Otevřít by se tím měl prostor směrem k malému schovanému rybníčku Očko.
Zároveň by na jeho místě měla vyrůst dřevostavba, v níž by byla sociální zařízení a zázemí pro správce a pořadatele kulturních a společenských akcí, které by se na prostranství za školou mohly konat, případně by umožňovala i prodej drobného občerstvení.
"Je to ideální místo pro malý amfiteátr," nastínil Sendler.
Peníze dříve přitekly z Nizozemí
Dětské hřiště v parku je zajímavé ještě z jednoho pohledu. Počátkem devadesátých let totiž na jeho vybudování přispělo v nemalé výši partnerské nizozemské město Brielle.
Hřiště bylo dlouho bráno jako symbol přátelství obou měst. Přátelství sice do dnešních dnů vydrželo, hřiště však ztrouchnivělo. "I z toho důvodu je potřeba s místem něco dělat," poznamenal Honzárek. Než ovšem na jeho místě něco nového zase vznikne, bude to nejspíše ještě nějaký čas trvat. Nyní se totiž teprve dokončuje potřebná studie pro územní řízení.
