Areál v současné době jen pramálo připomíná Poldi tak, jak vypadala, když ji vedl Vladimír Stehlík. Některé budovy jsou totálně zničené, další již úplně zmizely a pozemky jsou rozděleny mezi několik vlastníků.
Budovy nejen chátrají, ale také je poničily požáry a části byly rozkradeny zloději kovů. V roce 2007 tu dokonce umírali lidé. Pod zřícenou halou skončili právě zloději, kteří chtěli ukrást kovovou konstrukci jedné z hal.
"Záchrana Poldovky je bezpodmínečně nutná, jmenuje se německy, je vykradená a téměř zničená. Mně zůstala práva a budu bojovat do posledního dechu. Půjde o miliardy, které zoufale sháním po celém světě. Poldovku nedovolíme zničit úplně," Prohlásil v on-line rozhovoru na iDNES.cz Vladimír Stehlík.
Peníze podle svých slov shání doslova po celém světě. Poldovka by prý byla na světovém trhu bez problémů konkurenceschopná.
Představa, že by mohl areál Poldi vypadat stejně jako před dvaceti lety a že by se tu rozjela opět výroba v měřítku jako kdysi, je ale pravděpodobně pouze nereálným snem.
Kladenský magistrát totiž počítá s tím, že by se do areálu mohlo rozrůstat stále se zvětšující město. Poldovka totiž v podstatě sousedí s centrem Kladna. "Kladno je obklopeno nádhernými lesy, které zároveň znemožňují další rozšiřování města. I proto je nezbytné uvažovat o tom, jak areál bývalé poldovky nejlépe využít," uvedl primátor Dan Jiránek.
Kladno si také nechá zpracovat analýzu, která areál přesně zmapuje a určí, kde a v jakém rozsahu je území kontaminováno. Dříve se zde pracovalo s uhlím, plyny z koksových baterií, kyselinou sírovou, ropnými a chladícími oleji a dehtem. Ty znečistily půdu pod továrnou. Na analýzu už má Kladno přislíbenu dotaci z evropských fondů a vypíše tendr na její zpracování.
Jak by měla vypadat budoucnost Poldovky?
Zároveň město změní územní plán, což by umožnilo postavit tu třeba bytové domy nebo kanceláře. "Příští rok by mohl být plán změněn. Jeho novela bude počítat s tím, že na některých plochách nebude těžký průmysl, ale aby ožil službami, byty nebo kancelářemi," popsal mluvčí kladenského magistrátu Vilém Frček.
V areálu stále ale ještě ocelárny fungují. Ale jen v jedné části - pod názvem Poldi Hütte.
HISTORIE POLDI KLADNOPoldi založil roku 1889 vídeňský podnikatel Karl Wittgenstein (otec významného filozofa Ludwiga Wittgensteina). Jméno dostala na počest jeho ženy Leopoldiny, která pocházela z Prahy. Její portrét se objevil ve znaku firmy. V roce 1900 tu pracovalo 1 200 dělníků a vyráběla 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků. Roku 1908 vznikla v huti Poldi první elektrická pec u nás. Za první republiky tady pracovalo už 4 tisíce lidí. Továrna vyráběla nejen hlavně nebo součásti kanónů, ale od roku 1969 i chirurgické nástroje. Po sametové revoluci získal Poldi podnikatel Vladimír Stehlík. Firma se postupně dostala v 90. letech do problémů. Nyní závod patří německé společnosti Scholz. |