Už slůvko „sem“ leccos prozrazuje. V pondělí si doma, v americkém městě Loveland, zrovna pustil oblíbený playstation a chystal se hrát fotbal, když se rozdrnčel telefon. Colorado Avalanche právě na seznam zraněných připsalo dalšího útočníka, a tak Kaut dostal povolávák do prvního mužstva. V kabině ho usadili na místo, nad nímž visí zarámovaný dres zdejší legendy Milana Hejduka, shodou okolností velkého Kautova vzoru z dětství. „Splnil se mi sen,“ vyprávěl.
V premiéře proti Islanders zažil výhru, a jelikož zranění se neléčí, odletěl Kaut s týmem i do Kalifornie, kde v noci na sobotu Avalanche hráli proti Anaheimu. A český mladík přispěl k vítězství 1:0, když zaznamenal premiérovou gólovou asistenci v elitní zámořské soutěži.
20letý útočník si přeje, aby nahoře vydržel ještě pár dní, než do Ameriky přiletí jeho maminka. „Chci tady být co nejdéle a odmakat každé střídání. Když mě náhodou pošlou dolů, tak abych si mohl říct, že jsem tomu dal všechno.“
Má za sebou těžké měsíce. V létě doufal, že už tentokrát zaujme trenéry na kempu, jenže skončil zase jen na farmě. Pak v prvních deseti zápasech vůbec nebodoval, užíral se. K tomu všemu nakonec při jednom tréninku přišel otřes mozku, který ho na měsíc a půl vyřadil ze hry. Sužovaly ho takové bolesti hlavy, že ani nezvládal sledovat televizi. „Jen jsem seděl a koukal.“
Zároveň i vystřízlivěl a pochopil, že cesta do NHL je pro mladíky zapeklitá, plná nástrah a zkoušek. „Po draftu jsem si říkal, že když mě vzali v prvním kole, sednou si ze mě na prdel. Rychle jsem přišel na to, že to je pěkná blbost. Jedu tady od nuly. Co bylo v Česku, se nepočítá, nic to neznamenalo,“ popisoval před pár dny pro hokej.cz.
Ovšem cítí zájem a podporu od šéfů z Avalanche. Tím, že byl před rokem a půl při draftu jejich první volbou, je logicky hýčkaný i sledovaný. Ani ho nezatratí po jedné nevýrazné sezoně. Pravidelně mu volává generální manažer Joe Sakic, jedna z hokejových ikon. Radí mu, občas tepe. „Mám hroznou radost, když mi zavolá nebo napíše, co mám zlepšit. Joe na mě spoléhá, nesmím ho zklamat. Tohle je pro mě taky obrovská motivace.“
Stejně tak ho ženou jeho úspěšní vrstevníci. S Martinem Nečasem roky bydlel ve stejném žďárském paneláku, za barákem mydlili hokej, společně vyrůstali. Carolina ho nechala vyhrát na farmě, teď už je pevnou součástí týmu Hurricanes. Obdobně je na tom Filip Chytil, který při přestavbě Rangers dostává slušnou porci čtrnácti patnácti minut za zápas. Filip Zadina je teď zraněný, ale i on hrál v lednu v tápajícím Detroitu dlouhé minuty.
Jak to bude s Kautem?
