Tlak play-off si už nepřipouštím, tvrdí zlínský brankář Sedláček

Jako by nasedl do stroje času a vrátil se o čtyři roky zpátky. Po dvou sezonách, v nichž vstupoval do play-off jako dvojka, je Jakub Sedláček před letošním čtvrtfinále opět brankářskou jedničkou hokejistů Zlína stejně jako na startu své kariéry. "Je to ale úplně jiné než tehdy," upozorňuje dvaadvacetiletý Sedláček.

STIHNE ZASÁHNOUT? Brankář Zlína Jakub Sedláček se snaží zastavit puk během zápasu s Českými Budějovicemi. | foto: František Panec, MAFRA

"Dříve jsem play-off vždycky vyhlížel, ale teď jeho blízkost nijak nepociťuji. Doufám, že to tak bude i v play-off, protože člověk do něj musí jít jako do normálního zápasu." Sedláček tak nenápadně naznačuje, že dospěl. Brankářsky i lidsky. "Každý zápas v play-off dá mladému klukovi strašně moc. Sám to na sobě cítím," říká zlínský odchovanec.

Před čtyřmi roky jako osmnáctiletý junior okouzlil extraligu nejvyšší úspěšností zákroků v základní části. Jenže ve čtvrtfinále se Spartou Praha prohrál všechny čtyři zápasy a průměrně inkasoval téměř čtyři góly. "Sparta nás přejela. Chytat proti takovým hráčů, kteří ve Spartě hráli, byl pro mě velký zážitek," vzpomíná na svoje první play-off.

Horčičku koleno ještě bolí

Na začátku tohoto týdne sundal z nohy ortézu, čtvrtfinále hokejové extraligy však zlínský brankář Luboš Horčička s největší pravděpodobností nestihne. "Podle vyšetření je všechno v pořádku, na výstroj se však momentálně vůbec necítím. Koleno pořád hodně bolí. Budu rehabilitovat," nastínil třiatřicetiletý Horčička náplň příštích dnů. "Pokud se mi podaří koleno rozhýbat, za dva týdny by mohlo být dobré. Pro gólmana je tohle zranění hodně bolestivé. Nemůže dělat rozkleky." Na bruslích stál naposledy 3. února na ledě Chomutova, kde si natrhl vaz. Pak pozorně sledoval výkony svého kolegy Jakuba Sedláčka, který těsně před jeho zraněním vyléčil natažené vazy v kolenu. "Kuba chytal dobře, ve čtvrtfinále to zvládne," věří Horčička svému parťákovi. Jen tak má totiž šanci, že se v této sezoně ještě postaví do zlínské klece.

O rok později získal další zkušenost a mnohem nepříjemnější. Zlín vypadl ve čtvrtfinále jako druhý tým po základní části se Slavií Praha a tehdejší boss klubu Martin Janečka ho označil za jednoho z viníků nezdaru. "Kritika mrzí každého. Nečetl jsem to, dozvěděl jsem se to až od přátel," líčí Sedláček a zároveň přiznává:. "Nepodal jsem tak kvalitní výkon jako v základní části. Ale to se dá říct o celém týmu. Nehráli jsme dobře dozadu. Sérii rozhodl Roman Červenka, který byl suverénně nejlepší v extralize."

Na další šanci v play-off si tak musel Sedláček počkat dva roky. Prohrané čtvrtfinále s Pardubicemi proseděl na střídačce jako dvojka Duby a do loňského předkola proti Třinci zasáhl až za nepříznivého stavu 1:2 na zápasy. "Tam se můj pohled na play-off začal měnit. Nepřipouštěl jsem si tlak. Bylo to asi tím, že jsem šel do utkání s tím, že nemám co ztratit," míní Sedláček, s jehož pomocí Zlín sérii s mistrem otočil. "Vyzkoušel jsem si, že se dá v play-off uspět. Je o štěstí, kdo více chce, bojuje."

Přestože v následujícím čtvrtfinále Zlín prohrál s Plzní v sedmi zápasech a Sedláček asistoval u tří porážek, jeho loňské statistiky v play-off šly výrazně nahoru. V porovnání se sérií se Spartou srazil průměr obdržených gólů přesně o jeden a úspěšnost zákroků zvedl na 92,1 procent.

K pozici jedničky před letošním play-off mu však pomohly i aktuální zdravotní trable kolegy Horčičky, se kterým se jinak dvě sezony rovnoměrně dělí o odchytané minuty. "Tak jsem to nechtěl. Ale je výhoda, když gólman ví, že bude chytat. Budu se toho snažit využít," ujišťuje Sedláček, který si získal důvěru spoluhráčů.

"Sedlo herně zraje a dorůstá. Jako mužstvo mu stoprocentně věříme," povídá nejlepší střelec týmu Jaroslav Balaštík, který se do Zlína vrátil po jednom roce. "Vysokou výkonnost potvrdil i během letošní základní části extraligy."

Rádce Čechmánek: Kuba mentálně vyspěl

Zápasy play-off byly jeho doménou, Vsetínu vychytal v letech 1995 - 1999 pět titulů v řadě. Olympijský vítěz Roman Čechmánek se těší i na letošní bitvu o medaile, přestože aktivní kariéru dávno ukončil. Bude pečlivě sledovat výkony zlínského gólmana Jakuba Sedláčka, kterého zastupuje. "Kuba mentálně vyspívá a je na tom psychicky lépe než před dvěma třemi roky," tvrdí Čechmánek.

Bývalý český hokejový brankář Roman Čechmánek se synem.

Sedláček jde do play-off jako zlínská jednička. V minulých sezonách tuto roli nedokázal zvládnout. Podaří se mu to letos?
To se uvidí, ale má před sebou vyrovnanější tým v předchozích sezonách. Všechno ukáže čtvrtfinále. Nezáleží jen na brankáři. Je důležitou postavou, ale musí hrát celá defenziva. Když hráči nechají soupeře dorážet, brankář s tím moc neudělá.

A jaký dojem na vás dělá zlínská defenziva?
Tým je o rok zkušenější. Mladší hráči vyspěli a jsou dravější než v minulosti. Není náhoda, že celou sezonu se drželi v popředí. Sílu i systém mají. Pokud budou mít kádr zdravý jako během sezony, můžou se dostat až do finále. Ale takovou šanci má každý, protože extraliga je vyrovnaná. Hodně proto záleží na tom, jak to zvládnou psychicky.

Při zápasech nejčastěji sledujete Sedláčka. Často s ním konzultujete styl jeho hry?
Máme takový kamarádský vztah. Poradím mu, co a jak vidím, ale netlačím ho do změny stylu. Spíš se bavíme o koncentraci nebo o rychlosti v bruslení.

Často předvádí fantastické zákroky, ale pak dostane laciný gól. Je to způsobeno slabší koncentrací, nebo něčím jiným?
Laciné góly dostává každý, obecně je jich dneska strašně moc. Dnešní brankáři chytají trošku jiným stylem, než se chytalo v mé době, dostávají i góly z úhlu. Za nás to byla největší potupa, dnes se nad tím nikdo nepozastaví. Kuba dostává branky z úhlu a z dálky, ale všichni jsou na tom stejně. Kvalitních zákroků má mnohem víc.

Řekl jste, že mentálně vyspěl. Posouvá ho, že působí ve vyrovnané dvojici s Lubošem Horčičkou?
Konzultovali jsme to nejen s Kubou, ale i s lidmi se zlínského hokeje. Přesto jsem přesvědčený, že to není gólman, který by se druhou sezonu musel střídat s jiným. Ukázal, že může chytat dlouhodobě. Mentálně vyspěl, je schopen zvládat větší stresy, které jsou na brankáře kladeny.