Lépe snad ani nešlo ve stručnosti sezonu hradeckých fotbalistů charakterizovat.
Co z toho vyplývá? Že bude patřit k těm, o níž se v budoucnu příliš mluvit nebude, protože byla prostě nevýrazná a takové se do paměti fanoušků nezapisují.
Hledání výraznějších momentů, ať už kladných, či záporných, tak je bezprostředně po jejím skončení obtížné. Ale zkusme to.
Chyběl adrenalin, nehrálo se o postup
Víte, čím byla v hradecké nedávné minulosti významná sezona 2008/2009? Tím, že v ní Hradec hrál naposledy ve druhé lize poté, co v ní strávil i sezonu předcházející.
Jinými slovy, od té doby byl Hradec účastníkem nejvyšší soutěže, a pokud hrál ve druhé lize, tak jen jedinou sezonu, protože z ní hned postoupil mezi elitu.
Až v létě tuto svoji bilanci poruší a nechtěně tak i naruší svoji negativní pověst jo-jo týmu, který neustále pendluje mezi první a druhou ligou. Po několika sezonách tak fanoušci přišli o dávku adrenalinu, kterou dostávali buď ve formě z oprávněného strachu ze záchrany, nebo naopak radosti z úspěšného boje o postup.
Před sezonou nikdo v klubu o tom, že jediným a nezbytným cílem je postup, nahlas nemluvil. V zimě přišel nový ředitel Jiří Sabou, který i po bídném podzimu tuto myšlenku nezavrhoval. Přestože zlepšení přišlo, bylo pozdě.
A ještě k tomu postupovému adrenalinu. Na jaře v jednu chvíli byl téměř na cestě, ale porážka v Příbrami ho uťala a závěr sezony ho definitivně odboural.
V konečné tabulce až za rivalem
Pro historii to je asi zanedbatelný údaj, ale hráči a snad i ještě fanoušci to cítí jinak.
Když před posledními koly sezony, v níž už bylo jasné, že postoupí Opava a Příbram, mluvili hráči a trenéři o motivaci, jednou z hlavních byla snaha urvat třetí místo a tím pod sebe dostat rivala z Pardubic. Nepovedlo se, tři zápasy se ziskem jediného bodu to neumožnily a závěrečná výhra na hřišti Táborska už to nezachránila.
Hradec se tak v tabulce před rivalem musel sklonit poprvé od sezony 2003/2004, kdy skončily ve druhé lize Pardubice páté a Hradec sedmý. Pro fanoušky je tento fakt vždy dost frustrující, byť je třeba si přiznat, že to letos moc neřešili. Být to třeba v hokeji, asi by kolem toho bylo víc řečí.
Hradecký útočník Jan Pázler (vpravo) se v utkání s Olympií Praha, v němž se na výhře 4:1 podílel třemi góly, přetahuje o míč s Ondřejem Žežulkou.
Pardubice se trpělivě sunou mezi druholigovou špičku, nenápadně se tam připravuje stadion, který by měl splňovat prvoligové podmínky. Že by změna tradovaného dělení, v němž měl Hradec navrch ve fotbale a Pardubice v hokeji? Pozor na rivala, ostatně právě hokej ukázal, že nic není nemožné.
Pázler opět kanonýrem soutěže
Loni v první lize sice také góly dával, ale pochopitelně to měl těžší. Letos ale Jan Pázler potvrdil, že na druholigové poměry jde o nadstandardního kanonýra. Předloni při postupové sezoně z toho bylo 17 branek, letos ještě o čtyři víc a stejně jako tehdy koruna krále střelců.
Hradec se dlouhodobě potýkal s tím, že mu chyběl hráč, který by byl schopen branky střílet pravidelně. V Pázlerovi ho našel, bohužel letos to bylo na návrat mezi elitu málo.
Návrat kotle i na domácí zápasy
Závěr loňské sestupové sezony byl pro tým těžký i v tom, že na domácích zápasech neměl podporu svých „kotelníků“, tedy fanoušků, kteří svůj tým za téměř každých okolností povzbuzují.
Rozpory s vedením klubu se podařilo v průběhu druholigové sezony vyřešit a členové kotle byli na domácích zápasech slyšet, i když jich moc nebylo.
Neplatí to ale jen o kotli, nemá cenu si nic nalhávat, druholigová soutěž ve chvíli, kdy tým nehraje o postup, netáhne a Hradec letos nebyl výjimkou. Zápasů, kdy oficiálně nahlášená návštěva překročila tisícovku, zase tak moc nebylo.
Bez tribuny a střídačky jinde
Desetiletí řešená přestavba Všesportovního stadionu se v průběhu této sezony posunula. Zatím je ale viditelné pouze to, že chybí západní tribuna, která byla zbourána a zůstal jen pískový val, což stadion činí ještě horším, než do té doby byl.
Fotbalový stadion v Hradci Králové
S tím souvisí nevýrazná změna, která ale dlouholeté návštěvníky zápasů upoutala. Po dlouhých desetiletích se střídačky posunuly zpod východní pod už neexistující západní. Změna nevýznamná, ale někteří fanoušci si ji budou pamatovat možná víc, než kolikátý Hradec letos skončil.
Frťala je na cestě, první tři hráči se s týmem loučíPokud se v příštích hodinách nestane nic mimořádného, usedne v příští sezoně na lavičku Hradce jako hlavní trenér Zdenko Frťala. Dosavadní kouč Varnsdorfu, který před lety přivedl tým až k právu postupu do nejvyšší soutěže a který má zkušenosti i z nejvyšší soutěže, je již téměř jistě novým koučem. „V mých očích zkušený trenér, který dovede poskládat tým, věřím, že je to správná volba,“ uvedl ředitel hradeckého klubu Jiří Sabou. Frťala na pozici hlavního kouče nahradí Karla Havlíčka, který tým vedl od konce předcházející, ještě prvoligové sezony a celou právě skončenou druholigovou. „Byť jsme se na jaře oproti podzimu zvedli, řadu zápasů jsme neodehráli podle našich představ. A výsledkově byla sezona neúspěšná,“ vysvětlil Sabou. Jen pár dnů po posledním sobotním kole už jsou také jasné první změny v kádru. V Hradci dál nebudou pokračovat obránci Krátký a Mudra stejně jako záložník Súkenník. Odejít by také mohli obránce Pajer a záložník Schwarz, kteří k tomu mají svolení. Na případné nové hráče je podle ředitele ještě brzy. Každopádně staronovým členem kádru se určitě nestane záložník Holeš, který v uplynulé sezoně hostoval v prvoligovém Jablonci a klub, který si vybojoval postup do základní skupiny Evropské ligy, na něj uplatnil opci. |
