Dostat nějakou věc darem je určitě mnohem příjemnější než si ji koupit. Některé dary ovšem překvapivě podléhají daňové povinnosti ze strany obdarovaného.
Daň darovací v obecné rovině zatěžuje bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu. Majetkem se rozumí nemovitosti, movitý majetek či jiný majetkový prospěch. Příjemci daru jsou poplatníky daně darovací. Pouze v případě, že někdo daruje předmět daně do ciziny, je poplatníkem dárce.
Obdarovaný musí dát pozor na to, co dostává a od koho to dostává
Z pohledu vztahu dárce-obdarovaný zákon preferuje dary mezi nejbližšími příbuznými. Na jedné straně tedy platí, že totožný dar od matky může být osvobozen, zatímco od tetičky již nikoli. Jinými slovy nejbližší příbuzní mají mnohem širší osvobozující pásma než ostatní poplatníci.
Kromě toho zákon přisuzuje jednotlivým kategoriím odlišné sazby daně. Z daru od přítele se zaplatí podstatně vyšší daň než kupříkladu od dědečka.
|
Do I. skupiny patří: Do II. skupiny patří: Do III. skupiny patří: |
Sazba daně darovací se pro jednotlivé skupiny liší. Tabulky sazeb daně v jednotlivých kategoriích jsou poměrně rozsáhlé. Pro ilustraci lze uvést, že u majetku do jednoho milionu činí v první skupině sazba daně 1 %, ve druhé 3 % a ve třetí do konce 7 %.
Aby nebylo vše příliš jednoduché, i zde existuje celá řada osvobození. Zdůrazněme jen ta nejdůležitější.
|
Od daně darovací je osvobozeno nabytí: - vkladů na účtech u bank, peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob první skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku, která převyšuje uvedené částky. |
Teď uplatníme tato pravidla na konkrétní případy, které se v praxi často stávají a jejich aktéři si ani neuvědomí, že by měli zaplatit darovací daň.
Příklad 1:
Otec daruje svojí zletilé dceři nemovitost. Jde o přímou příbuzenskou linii, a tudíž patří do první skupiny. Následně testujeme, zda není splněna podmínka osvobození. Bohužel ne, neboť darování nemovitosti žádnému osvobození nepodléhá. Co tedy musí dcera udělat? Je povinna podat daňové přiznání k dani darovací do 30 dnů ode dne, kdy jí byla doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Součástí daňového přiznání bude bezpochyby i znalecký posudek o ceně a ověřená kopie darovací smlouvy. Předpokládejme, že nemovitostí je garsoniéra v ceně 900 000 Kč, ze které dcera zaplatí 9000 korun jako darovací daň.
DAROVALI JSTE?Příklad 2:
Matka daruje synovi automobil, který má dle posudku ke dni darování hodnotu 400 000 Kč. Tento automobil nebyl součástí obchodního majetku, a tudíž také darování je osvobozeno (viz výše). Syn nemusí podávat daňové přiznání.
Jiná situace by ovšem nastala, kdyby matka byla podnikatelka a tento automobil půl roku před darováním synovi vyřadila z obchodního majetku. V takovém případě by syn musel podat daňové přiznání do 30 dnů od darování.
Příklad 3:
Muž daruje své přítelkyni auto za 400 000 Kč. Auto nebylo součástí obchodního majetku. Zde již bohužel nelze využít širokého osvobozujícího pásma u osob v I. skupině. Vzhledem k tomu, že tyto osoby nejsou vůči sobě v žádném příbuzenském poměru, bude se platit sedmiprocentní darovací daň. Přítelkyně je povinna podat daňové přiznání do třiceti dnů od dne, kdy byla obdarována.
Příklad 4
Tetička daruje synovci k narozeninám sto tisíc korun. Tento dar bude opět podléhat dani darovací. Jde o osoby patřící do II. skupiny, kde je osvobozující limit stanoven na částku 60 000 Kč. Vzhledem k tomu, že hodnota peněžního daru tuto částku překračuje, synovec musí zaplatit darovací daň. V tomto případě činí sazba tři procenta.
VYDĚDĚNÍ
Kdy vám rodiče můžou omezit dědická práva?
Cena movitého majetku získaného darem od téže osoby a týmž nabyvatelem se sčítá v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků a součet těchto movitých věcí je základem daně. Pokud z předcházejících plnění již byla darovací daň vyměřena, započítá se do daně vyměřené při opakovaném nabytí majetku.
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že ne všechny dary jsou natolik malé, aby se na ně nedostala ruka státu. Především dary osobám ve třetí skupině jsou vystaveny silnému daňovému zatížení a malým limitům osvobození. Právě u nich se často zapomíná na darovací daň.
Pozor na udání na finanční úřad
Všichni podvědomě cítíme, že mnoho dárků – obdržených i darovaných – zůstalo z pohledu daně darovací nepřiznáno. Platí zde dvojnásob, že kde není žalobce, není ani soudce. A dárek dáváme vždy někomu, koho máme rádi, takže se nemusíme obávat žádné rozepře.
Na druhé straně ze zkušeností víme, že vztahy lidí se během doby vyvíjejí a z blízkých přátel se mohou stát během krátké doby nepřátelé. Právě v takových případech se poplatníci navzájem udávají na finanční úřad a pak může být poměrně veselo.
Především z tohoto důvodu by se měl zejména obdarovaný o darovací daň zajímat, neboť daňové povinnosti jsou na něm. Zdůraznil jsem slůvko zejména, protože darovací daň přiznat a zaplatit je povinen sice nabyvatel daru, ale ani ručitel (dárce) nemusí být z povinnosti úplně očištěn. V případě, že nabyvatel nereaguje na výzvy správce daně nebo ho jednoduše nelze najít, daňová povinnost se přesunuje na dárce jako ručitele celého vztahu.
Rozhodneme-li se tedy pro darování, je vhodné se seznámit s podmínkami daně darovací. Vhodnou aplikací zákona je kupříkladu využití limitů pro osvobození, které z nás odnímají veškeré daňové povinnosti.
