Předseda družstva ZD Ostaš Jaroslav Lád | foto: Martin Veselý, MAFRA

Nejsme švábi, chceme jen rovné podmínky, říká zemědělec z Náchodska

  • 22
Ceny zemědělských komodit jsou dnes stejné jako za komunismu. Podmínky jsou nastavené tak, že se zemědělci neuživí. Dochází k diskriminaci vlastníků půdy. V rozhovoru pro MF DNES to řekl sedmašedesátiletý Jaroslav Lád, předseda Zemědělského družstva Ostaš u Police nad Metují, v jehož čele stojí od roku 1989.

Belgie, Francie, Německo, Polsko. Ve většině evropských zemí se už dávno protestuje. Proč se čeští zemědělci přidávají až nyní?
Protože jsme byli slušní a konzervativní. Jednáním v Poslanecké sněmovně a Senátu jsme chtěli prokázat vlastní pravdu. Petice, kterou jsem zorganizoval, neprošla petičním výborem a nedostala se k projednání do dalších sněmovních výborů. Zástupci agrárních organizací na jednání s ministrem zemědělství a premiérem tento týden dostali pouze přísliby. Premiér s námi odmítal dva roky mluvit, teprve když mu hrozí plná Praha a průšvih, tak se uvolil zástupce agrárních organizací přijmout a začal si klást podmínky. Nejsme připravení na kázání, rozhřešení a odpustky. Budeme se bránit. Je to náš soukromý majetek, náš způsob života a žádný politik nemá právo nám to jakkoli korigovat.

ZD Ostaš

Družstvo má 40 členů, obhospodařuje skoro dva tisíce hektarů půdy a chová 1 440 kusů skotu.

V pondělí stejně jako stovky dalších zemědělců vyrazí na protest do Prahy. Předseda družstva Lád dlouhodobě upozorňuje na nespravedlivý systém podpory zemědělství z veřejných peněz.

V loňském roce zorganizoval petici, která žádá přenastavení podmínek dotací. Podepsalo ji téměř 15 tisíc lidí.

Od pondělního protestu se distancovaly Asociace soukromého zemědělství (ASZ), Zemědělský svaz i Agrární komora ČR a dávají přednost jednání s vládou. Nesnižuje to váhu protestu?
Distancovalo se od toho vedení těchto organizací, ne jejich členové. Zemědělský svaz, ASZ ani Agrární komora nejsou vlastníky. Vlastníky jsme my – lidé, kteří hospodaří na českém venkově. Proto v pondělí nevyjedu do Prahy jako předseda Zemědělského družstva Ostaš a autor petice, ale jako vlastník a je mi úplně jedno, co si oni dohadují.

Můžete to vysvětlit?
Zavřel bych si tak dveře pro jednání v Senátu. Připravujeme podání ústavní žaloby, máme podporu některých poslanců a chceme požádat i o podpisy senátorů. Pokud vyčerpáme všechny demokratické možnosti, tak aktivujeme článek 23 Ústavy České republiky, podle kterého máme právo na odpor a naše požadavky sdělíme masivní občanskou neposlušností.

Proti čemu je připravovaná žaloba namířena?
Proti diskriminaci soukromých vlastníků, kteří nemají své dvory a jsou sdruženi do družstev. Tato vláda je chce majetkově a politicky rozložit, aby mohla přerozdělovat vlastnictví. Nejde nám o peníze, nechceme nic jiného než stejná práva, povinnosti a stejné podnikatelské příležitosti. Každý vlastník půdy ať hospodaří na své půdě bez zásahu vlády, politiků, armády, úředníků a Evropské unie.

V čem je stávající systém podpory zemědělství diskriminační?
Současná vláda reformovala v loňském roce dotační systém tak, aby pomohl malým podnikům na úkor větších. Mluvím o redistributivních platbách, které dostáváme na prvních 150 hektarů půdy. Naše družstvo hospodaří na téměř dvou tisících hektarech. Z každé nárokové stokoruny od loňského roku obdržíme o 23 korun méně než soukromý zemědělec, který hospodaří na ploše do rozlohy 150 hektarů.

Někteří politici demonstraci spojují s proruskými silami. Co si o tom myslíte?
Tohle na mě ani nezkoušejte (rozčílí se). To jsou jen politické fígle jak naštvat lidi. Nejsme žádní proruští švábi, chceme jen rovné podmínky.

Podle mnohých je zemědělství v kritické situaci. Jaké jsou hlavní příčiny?
Podmínky jsou nastavené tak, že už se neuživíme. Uvědomte si, že společně s dalšími vlastníky jsme investovali do stovek hektarů půdy a někdo v Praze nám bude říkat, jak máme hospodařit, kolik půdy musíme nechat ladem nebo kolik máme chovat krav. Nikdo nemá právo nám říkat, jak smíme naše vlastnictví používat. Je to stejné, jako kdyby někdo takto reguloval provoz truhlárny a povolil hoblovat jen třikrát za den. Dalším důvodem je, že politici sem pustili potraviny, které nepodléhají našim standardům.

O špatné kondici českého zemědělství se mluví řadu let. Co se v posledních měsících tak dramaticky změnilo?
Dováží se k nám levné zboží z Ukrajiny a my nejsme schopni prodat vlastní produkty. Na skladech našeho družstva máme veškerou produkci pšenice z let 2022 i 2023 a řepky z loňského roku. Investovali jsme do toho na hnojivech a energiích v takové výši, že pokud bychom to vloni prodali, skončili bychom letos v červených číslech. V takovém případě nám banka nepůjčí ani korunu. Výrobní náklady na tunu pšenice jsou 6 500 korun, dnes nám výkupy nabízejí 3 500 korun. Ceny zemědělských komodit jsou dnes stejné jako za komunistů, ale vemte si, jak vzrostly náklady na naftu, mzdy, energie nebo hnojiva.

Co s těmi plnými sklady obilí budete dělat?
Prodáme to letos se ztrátou. V případě pšenice je Česká republika vývozní zemí. Dřív to tak nebylo, ale kvůli poklesu živočišné výroby v minulých letech nemá obilí kdo sežrat. Kdybychom měli původní stavy, tak to zkrmíme, dáme tomu přidanou hodnotu. Například Holandsko má osmkrát tolik krav na hektar co my, Německo zhruba šestkrát tolik.

Protest farmářů v Polsku (9. února 2024)