Jižní Korea patří papírově do mírného pásma. Tedy stejně jako Česká republika. Jenže realita je z našeho pohledu poněkud odlišná. Poloha zhruba mezi 38 a 34 stupněm severní šířky je přeci jen poněkud níže, než je Česko na padesátém stupni. Umístění odpovídá jižnímu Španělsku nebo zhruba New Yorku. A právě s ním má podnebí podobné.
Při naší návštěvě továrny, či jak se v byznysu říká kampusu, Samsung Electronics ve městě Gumi nás tak přivítalo vlhké tropické počasí s teplotou přes 35 stupňů. V kombinaci s interiéry aut či budov vychlazenými na 20 stupňů je to dost brutální kombinace. Přitom v zimě zde mrzne víc než u nás.
Samsung Electronics má v Gumi vlajkový výrobní závod. Není zdaleka největší, produkuje jen asi sedm procent mobilů, které firma ročně vyrobí. Ale je velmi důležitý, je toho zde totiž mnohem víc než jen montážní linky. Je to nejstarší závod, vyrobili zde první mobil Samsungu, a to již v osmdesátých letech. Navíc se zde přístroje testují, ladí a také je zde vývoj nástrojů pro produkci.
Ačkoliv většina přístrojů na českém trhu pochází z dvojice vietnamských závodů Samsungu, tak některé části se vyrábí na strojích, které vznikly v továrně Gumi. A samozřejmě existuje možnost, že některé přístroje, především těch vyšších tříd, mohou být vyrobené právě i v Gumi. Což si můžete ověřit na štítku na krabičce telefonu.
Průmyslová zóna v Gumi na první pohled vypadá podobně jako průmyslové zóny v Evropě. Fabrika tady, fabrika tam. Ty petrochemické jsou jasně identifikovatelné, co se pak vyrábí v obrovských budovách, lze těžko odhadovat. Jedeme vedle objektů LG, SK Siltron, které stojí vedle největšího areálu, který patří Samsungu. Je to druhý kampus firmy v Gumi, ten větší. Rozkládá se na 328 000 metrech čtverečních.
Je to vlastně takové menší městečko, kde pracuje 8 000 lidí a část jich tam i žije. Součástí kampusu jsou totiž i ubytovny a je zde i školka. Část zabírá velké školící centrum a třeba firemní jídelna pojme téměř tři tisíce strávníků. Nechybí ani kavárna v parku, sportoviště nebo patrové parkoviště pro víc než 4 300 aut.
V kontextu Asie je to malý areál, podobné kampusy v Číně jsou násobně větší a i centrála Samsung Electronics ve městě Suwon je výrazně větší. A to je prakticky jen kancelářský komplex. V každém případě návštěvníka zaujme pečlivá parková úprava a vlastně až překvapivý klid.
Výroba mobilů je čistá výroba, ale v Gumi jsou i kovodělná oddělení s desítkami špičkových soustruhů a další těžší výrobní procesy. Ale na první pohled nelze poznat, co v které budově je. Všechny vypadají spíš jako kancelářské budovy.
Překvapila nás otevřenost výrobce. Žádné prohlídky za sklem a z dálky, čehož jsme už v historii také byli svědkem. Tentokrát jsme si mohli projít a detailně prohlédnout množství výrobních procesů, a to naprosto zblízka. Jen bylo zakázáno fotografovat (všechny objektivy mobilů dostaly apartní nálepky), všechny obrazové materiály poskytl výrobce. Ale to lze pochopit, konkurence nespí.
Prohlídku jsme začali na výrobní lince smartphonů. Hned první byla výjimečná, byla totiž od začátku do konce plně automatizovaná. Tedy bez obsluhy, která jen občas kontrolovala proces, případně doplňovala součástky do zásobníků. A platilo to i pro balení přístroje včetně ochranného obalu, zkompletování krabičky a zalepení bezpečnostních nálepek. Ručně probíhalo jen vkládání krabiček do kartonu. Aktuálně na lince probíhala výroba modelu S23.
Na vedlejších linkách se už vyráběly novinky Z Flip 5 a Z Fold 5. Tady už bylo personálu mnohem víc, některé procesy jsou stále ruční, třeba nanášení ochranné vrstvy displeje. Zajímavostí je, že v případě skládaček se výrobní proces v podstatě vrátil o nějakých 15 let zpět do doby véček a vysouvacích obyčejných telefonů. Samostatně se tvoří tři části telefonu, které se pak zkompletují.
Většina zaměstnanců jsou ženy a každá z třinácti linek může denně vyrobit až 6 000 přístrojů. V praxi je to však méně, záleží na modelu a také na tom, jak se výroba mění. Změny jsou však rychlé, když má linka vyrábět jiný model, trvá přeprogramování zhruba dvě hodiny, přestavění linky pak jednu směnu.
Každá z výrobních linek má 40 metrů a sestává se zhruba z 38 strojů, kompletační jsou o něco kratší s méně stroji. Ani v Gumi jsme v tomto směru neviděli nic extra. Výrobní linky na mobily a jinou elektroniku vypadají všude po světě podobně, takže takové linky jsou i ve fabrikách v Česku, ač konkrétně mobily nevyrábí. Hojně jsou využíváni roboti, automatická diagnostika, strojové učení a tak dále. Průběžně pak probíhá testování jednotlivých funkcí a jejich kalibrace.
Testuje se i voděodolnost, ale nikoliv ve vodě, ale v uzavřené komoře. Software a identifikaci přístroje nahraje linka do telefonu až na závěr. Zajímavostí je, že samotné výrobní linky a vybavení většinou pochází od evropských nebo japonských společností, některé robotické ruce však byly vlastní značky.
Materiál zaměstnanci netahají v ruce, ani nemusí tlačit vozíky. Vše zajišťují robotická vozidla různých velikostí, v Česku dobře známé z komedie Marečku, podejte mi pero. V něm to byla vize a nadsázka, dnes je to však naprosto samozřejmá realita. Mimochodem, tato vozítka Samsung používá i pro převážení věcí venku mezi budovami. Studovat na poslíčka se tak zdá v současné době jako docela zbytečná volba zaměstnání. Vozík i detaily z výrobní linky si můžete prohlédnout na fotografiích a ve videu.
Jak již bylo uvedeno, továrna v Gumi vyrobila v roce 1988 úplně první mobil Samsung. A v červnu letošního roku zde vyrobili telefon s pořadovým číslem 900 milionů. Pro značku jsou významnější co do objemu produkce jiné závody. Po světě jich je hodně: Vietnam, Indie, Egypt, Indonésie, Brazílie, Turecko a balící linky má Samsung Electronics i na Slovensku. Nejvíc se toho vyrobí ve Vietnamu, zhruba 56 procent produkce, indický závod vyprodukuje přes 20 procent přístrojů.
Zajímavostí jistě je, že Samsung se jako jeden z prvních velkých výrobců zcela stáhl z Číny. První výrobní závod tam zavřel v roce 2013, druhé dva pak v letech 2018 a 2019. S ohledem na aktuální situaci se to zdá jako prozíravé řešení. Ale částečně to mohlo souviset s neúspěchy na tamním trhu. Z čínské jedničky se Samsung propadl na velmi nízký podíl na trhu a jeho nabídka v Číně je dnes velmi omezená. Prodává tam v podstatě jen drahé modely a docela se mu daří se skládačkami, které však nabízí i ve speciální designové variantě pod jiným označením.
Aktuální kampus v Gumi zahájil provoz v roce 1999 a vedle samotné výroby zajišťuje i produkci prototypů, testování produktů současně s částí vývoje, školení a v neposlední řadě i vývoj a výrobu nástrojů. Což je velmi důležité. Samsung je totiž zřejmě jediný výrobce smartphonů na světě, který si je schopen dodat drtivou většinu součástek. Sám vyrábí displeje, fotoaparáty, paměti nebo procesory. To vše dodává i konkurenci a v případě procesorů je jen jednou ze dvou společností na světě, která dokáže produkovat čipy nejvyšší úrovně. Že to v současnosti trochu drhne, je věc jiná, navíc polovodičová divize má továrnu ve městě Onyang.
Vývoj přístrojů probíhá v kampusu Digital City v Suwonu. Když je vymyšleno, tak se materiály pošlou do Gumi, kde se vyrobí prototypy a také se zde naplánuje celý výrobní proces, telefony se otestují a až pak se zde nebo v jiných továrnách výrobce může rozběhnout sériová výroba. Konkurence by před rozběhem výroby poptala jednotlivé součástky u dodavatelů, kterým by předala technické parametry. Nebo by konkurence předala celou produkci externímu dodavateli, jako třeba Apple. Ten vlastní výrobu vůbec nemá.
Jestli je soběstačnost Samsungu ta správná cesta, ohodnotit nemůžeme, v každém případě má celý proces pod kontrolou. A samozřejmě i on odebírá některé součástky od dodavatelů a i on trpěl v covidové době jejich nedostatkem. Přitom to často byly technologicky relativně nenáročné drobnosti. Ale nepostradatelné.
Samsung si sám vyrábí plastové, kovové i skleněné součásti telefonů. Záleží na modelu, u těch prémiových je plastu vlastně docela málo, u levnějších samozřejmě víc. V případě plastových dílů jsou vyráběné ve vstřikovacích lisech. A formy si Samsung vyrábí sám právě v továrně v Gumi. Tedy nejprve je musí vymyslet, otestovat a pak je zde i vyrábí pro všechny své továrny. Matice vydrží přibližně milion výlisků, pak se musí použít nová.
Pro tuto činnost má Samsung v Gumi desítky špičkových obráběcích strojů, které si v určité míře předávají vyráběné komponenty automaticky. CNC stroje jsou opět od japonských nebo francouzských výrobců. Je zde i podíl manuální práce a také kontroly. Matice jsou velmi těžké, takže zde při manipulaci pomáhají roboti a robotické vozíky.
Další obráběcí stroje připravují nástroje pro výrobu kovových součástí. Jsou to odlitky i výlisky, které se dále upravují a také barví. V Gumi se řeší celý výrobní proces, takže místní inženýři mají dost práce. Třeba s ohebnými skly. Výrobce odolných skel Gorilla Glass dodává jen základní surovinu, vše další už probíhá v továrně výrobce včetně leštění a chemické úpravy.
Jedna věc jsou skleněné kryty zad u luxusních modelů, případně skla displeje pro klasické smartphony. Aktuální high-tech jsou skla pro ohebné displeje. Ano, kryjí je skla, nikoliv plast. V Gumi jsme si mohli osahat krycí sklo pro Z Flip 5 a je v podstatě neuvěřitelné, jak tenké a flexibilní opravdu může sklo být. Laicky bychom tipovali plast, ale je to opravdu sklo tenčí než lidský vlas.
Jestli je ohebné sklo opravdu i trvanlivé, zjišťují v posledním hlavním provozu kampusu v Gumi. Testování mechanických vlastností telefonů je běžná věc. To jsme viděli v jiných továrnách už před dvaceti lety a především čínské značky mají pro tyto testy speciální místnosti, kam vodí časté návštěvy z celého světa. Jsou to bezesporu důležité testy, takže u Samsungu třeba kontrolují, zda telefony opravdu vydrží desítky či stovky tisíc ohnutí. Co se stane, když spadnou, a tak dále. To vše samozřejmě na automatických strojích, aby měření bylo relevantní.
Už jsme viděli i testy dotykových displejů, ale tak komplexní testovací centrum, jaké má Samsung v kampusu v Gumi, jsme ještě na vlastní oči neviděli. Z těch mechanických testů to bylo třeba ještě používání sluchátek Buds: stroj je neustále vyjímal z pouzdra a vkládal do uší manekýna. A to pořád dokola. Nebo robot máchá pažemi, na kterých má chytré hodinky. Samsung zde simuluje i stárnutí přístroje nebo baterie a konektory. V případě konektorů a baterií třeba dokola zkouší připojovat třicet různých nabíječek a kabelů od různých výrobců.
Hned na několika pozicích testuje připojení telefonu k různým multimediálním systémům automobilů, a v to různých režimech. Někde robotické ruce po připojení mačkají tlačítka na „autorádiu“, jinde zkouší funkce na telefonu. Zkouší se samozřejmě i připojení přes wifi, mobilní sítě, testuje se bluetooth konektivita. A to vše v praxi a automaticky v desítkách či stovkách tisíc cyklů. Navíc se netestují jen nové modely, ale stále se ladí i ty stávající, a to především směrem k jejich softwaru. Některé z testovacích procesů si můžete prohlédnout ve videích.
A jak se testují nové produkty s aplikacemi třetích stran? Je pravděpodobné, že těm klíčovým Samsung posílá testovací vzorky (ty nemají finální design a jsou to v podstatě telefony uzavřené v generickém nerozebiratelném pouzdru), stejně tak Samsung a jiní výrobci posílají vzorky operátorům pro testy v síti. Pro ostatní má v Gumi speciální místnost, kde jsou stovky telefonů, na kterých si třetí strany mohou svůj software otestovat na dálku. A s podporou inženýrů Samsungu.
