Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Místo Windows mohl počítačům vládnout tento systém

Kdyby operační systém CP/M nepromarnil příležitost, možná by dnes úřadoval namísto Windows. Proč prohrál a proč se vítězem stal jeho klon MS-DOS, ze kterého později vzešel nejpoužívanější počítačový operační systém na světě?

Ilustrační foto - operační systém | foto: Image by Gerd Altmann from PixabayCreative Commons

Než společnosti Microsoft a Intel ovládly díky své společné platformě trh s počítači, operační systém CP/M sloužil koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let minulého století v malých podnicích, kde se stal jasným průmyslovým standardem. Měl dobře našlápnuto, avšak jedno rozhodnutí stálo za tím, že se nakonec neprosadil.

Zrod CP/M

CP/M byl textový operační systém vytvořený americkým programátorem Garym Kildallem ze společnosti Digital Research. Zrodil se v roce 1974. Jeho zkratka původně vycházela z „Control Program/Monitor“, ale později došlo ke změně na přívětivější označení „Control Program for Microcomputers“. Nicméně i tak se spíše logicky používala zkratka CP/M.

Tento jednouživatelský a jednoúlohový operační systém pro mikropočítače s osmibitovými mikroprocesory Intel 8080/85 byl vyvinut po vzoru počítače Altair 8800 a představoval raný „průmyslový standard“ mikropočítačů. Hodně tomu napomohlo i uvedení procesoru Z80 firmy Zilog na trh. Spolu udělaly revoluci a měly zásluhu na rapidním poklesu cen mikropočítačů v polovině 70. let.

Operační systém začal Gary Kildall původně tvořit v Intelu, ale po neshodách ho vyvíjel už přímo pod sebou, respektive pod svou společností Digital Research. Protože však existovaly mikropočítačové sestavy různých specifikací, Gary Kildall rozdělil systém na část technicky nezávislou a část technicky závislou, kterou jako jedinou bylo nutné přizpůsobit technickému vybavení mikropočítačové sestavy. První zveřejněná verze systému CP/M byla verze 1.3 a verze 1.4 už uměla pracovat s řadičem disketových jednotek IBM. Se vznikem pevných disků vznikla verze 2.2. Tato verze se stala dokonce tou nejrozšířenější i v bývalém Československu, známá pod označením Mikros. Následovala poslední současná verze 3.1, která umí ovládat stránkovací paměť.

Inzerát na CP/M

Výhody CP/M

Většina počítačů se systémem CP/M obsahovala 8bitový procesor Intel 8080 nebo Zilog Z80, a to i přesto, že společnost Digital Research později vydala 16bitovou verzi CP/M pro stroje s CPU Intel 8086, který se jmenoval CP/M-86. CP/M se dodával jako hlavní operační systém se stovkami různých modelů počítačů všech typů a velikostí (např. Cromemco, Kaypro, Amstrad, Osborne, Vector Graphic, Televideo, Visual či Zenith Data Systems).

Jiné počítače – včetně některých domácích počítačů – obsahovaly CP/M jako doplňkovou možnost, i když často vyžadovaly další potřebný hardware, aby ho bylo možné spustit. Každopádně CP/M byl operační systém založený na administrátorské konzoli, což znamená, že se s ním komunikovalo pomocí klávesnice a zadávaly se příkazy, které vykonávaly požadované úkony. Operace se soubory se prováděly pomocí jednoduchých příkazů, jako je „PIP“ (např. pro kopírování souborů) nebo spuštění programu zadáním jeho názvu.

Jedním z klíčových průlomů CP/M bylo zvládání základních vstupních a výstupních úloh se základním hardwarem, přičemž aplikační software ponechal rozhraní většinou samotnému operačnímu systému. To mělo tu výhodu, že aplikace pro CP/M nebyly nutně svázány s konkrétním hardwarem, na kterém běžely, a bylo možné je snadněji kompilovat mezi počítači od různých výrobců.

Mezi oblíbené aplikace pro CP/M patřily WordStar (textový procesor), SuperCalc (tabulkový procesor) či dBase (databáze). Jiné programy, jako AutoCAD a Turbo Pascal, které vznikly pro CP/M se až staly úspěšnějšími až později, poté, co byly portovány na MS-DOS.

CP/M v emulátoru

MS-DOS se inspiroval u CP/M

V roce 1980 společnost Microsoft vydala svůj vůbec první hardwarový produkt modul Z-80 SoftCard. Jeho připojením do počítače Apple II bylo možné spouštět aplikace určené pro operační systém CP/M. Jeho sláva tedy stoupala, čehož si všimla i společnosti IBM. Když začala vyvíjet svůj osobní počítač (IBM PC 5150) nejprve chtěla, aby využíval právě operační systém CP/M, ale společnosti Digital Research se navrhované podmínky dohody licencování nelíbily.

Proto se IBM obrátilo na společnost Microsoft, která jí licencovala produkt s názvem 86-DOS firmy Seattle Computer Products (SCP), se kterou pozdější redmondský obr již spolupracoval. Díky tomu se v srpnu 1981 z 86-DOS stal operační systém IBM PC-DOS a firma jej začala dodávat s počítačem IBM. Později Microsoft 86-DOS od SCP koupil, a to za 50 000 USD. Následně systém přejmenovala na MS-DOS.

MS-DOS přitom nebylo nic jiného, než klon systému CP/M s názvem 86-DOS. Jeho tvůrce Tim Paterson (který pro SCP pracoval) se inspiroval u CP/M, když si vypůjčil jeho architekturu a povahu příkazového řádku. Mimochodem, byl to právě Tim Paterson, který byl i autorem modulu Z-80 SoftCard a s Microsoftem spolupracoval i na dalších projektech (naposledy v 90. letech v případě Visual Basicu).

Promarněná příležitost

To, co společnost IBM udělala, se pochopitelně Garymu Kildallovi nelíbilo, a tak se snažil bránit. Tehdy byly vlastně vůbec poprvé položeny základy konceptu ochrany autorských práv. Nicméně Gary Kildall s IBM uzavřel pouze dohodu o dodávání OS CP/M-86 jako volitelné součásti počítačů IBM. Jenže v té době už byl PC-DOS s IBM dodáván jako výchozí systém a stál mnohem méně než CP/M-86 (cca 40 USD vs. 240 USD).

Promarněná příležitost – licencovat CP/M společnosti IBM – je často označována za jednu z velkých tragédií v historii výpočetní techniky. Gary Kildall se totiž údajně mohl stát miliardářem, podobně jako Bill Gates, kdyby se s IBM dohodl. Avšak když Kildall v roce 1994 tragicky zemřel, nebyl zrovna chudákem – jen tři roky před svým skonem prodal společnost korporaci Novell za 80 milionů USD.

Proč nakonec vyhrál MS-DOS

Když Microsoft v roce 1981 uzavřel dohodu s IBM o operačním systému, vyjednal si i to, že IBM umožňuje nejen licencovat PC-DOS, ale také tento systém prodávat pod svou značkou (MS-DOS) jiným tvůrcům PC jako generický operační systém.

Brzy po startu prodejů PC od IBM začaly společnosti jako Compaq a Eagle Computer prodávat podobné stroje jako IBM. Aby byly konkurenceschopné a licencovaly si právě MS-DOS od společnosti Microsoft. Během několika let zaplnily trh počítačů stovky klonů IBM PC a v roce 1986 se počítače se systémem MS-DOS staly nejoblíbenější platformou osobních počítačů v USA.

MS-DOS tak nakonec nad CP/M jasně zvítězil, a to proto, že se svezl na úspěchu platformy IBM PC. Microsoft to přitom neměl zadarmo, velmi tvrdě totiž bojoval, aby dostal MS-DOS na každý prodaný PC.

Co se stalo s CP/M

V roce 1988 společnost Digital Research vytvořila obdobu MS-DOS nazvanou DR-DOS, se kterou se Microsoftu snažila konkurovat. K dispozici bylo i grafické rozhraní s názvem GEM, které se zpočátku snažilo replikovat rozhraní známé z Macintoshe, ale později spíše konkurovalo Windows. Zatímco oba produkty si vysloužily u odborné veřejnosti chválu, ani jeden se neujal. Údajně za to mohla protikonkurenční taktika společnosti Microsoft.

Systému CP/M, respektive DR-DOS, se nedařilo i po prodeji Digital Research společnosti Novell, kvůli dominanci MS-DOSu na trhu. V roce 1996 koupila práva na aktiva firmy Digital Research od Novellu společnost Caldera a dále pokračovala v prodeji DR-DOS. Dokonce zažalovala Microsoft, což však bylo později vyřešeno mimosoudním vyrovnáním. V roce 1997 Caldera vydala OS CP/M 2.2 jako open-source, aby na něm fandové mohli pokračovat v práci. I díky tomu lze CP/M dnes prostřednictvím emulátoru 8080 spustit v browseru.

V některých ohledech se CP/M stal jedním z pradědečků Windows, protože jeho součásti jsou pevně spjaté s Windows (např. písmena jednotek či vyhrazené názvy souborů) a tímto způsobem CP/M nikdy z trhu zcela nezmizel. Jeho duše tak žije dále v DNA produktů, které každý den používají miliardy uživatelů po celém světě.

  • Nejčtenější

Hackerský průlom. Z peněženky, k níž zapomněl heslo, získal miliony dolarů

28. května 2024  18:02

V roce 2013 přišel Michael při poruše pevného disku o heslo k digitální peněžence, ve které měl...

Benzín dodá špagetám říz, pizzu vylepší lepidlo. Googlu se zbláznila AI

29. května 2024

Snad žádná jiná technologie se nevyvíjela tak rychle jako v posledních měsících umělá inteligence....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Spotify končí s „věcí do auta“, posluchači mají zánovní zařízení vyhodit

26. května 2024  13:28

Je to jak z příručky „jak naštvat zákazníky“. Spotify ukončuje podporu svého jediného fyzického...

Nejlepší přítel zabijákem. Čína testovala robotického psa s útočnou puškou

29. května 2024  11:23

Čína během společného vojenského cvičení Číny a Kambodži „Zlatý drak 2024“ testovala robotického...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Druhá světová válka měla i své dinosauří oběti

25. května 2024

Psal se 24. duben roku 1944 a nacistická válečná mašinérie už nebyla schopna zabránit konečné...

Za kritiku vražda. Před 100 lety se stal Mussolini fašistickým diktátorem

v diskusi jsou 3 příspěvky

30. května 2024

30. květen 1924 je klíčovým okamžikem počátku totalitního režimu v Itálii. Právě tehdy získával...

VIDEO: „Závoďáky“ Bundeswehru se dvěma řidiči jezdily rychle vpřed i vzad

v diskusi jsou 2 příspěvky

30. května 2024

Obrněné průzkumné vozidlo Luchs bylo pro svou rychlost přirovnáváno k závodnímu vozu. Dále se...

Integrovaná střižna ve Windows s využitím AI posouvá možnosti tvorby videa

v diskusi nejsou příspěvky

30. května 2024

Z nějakého výletu, dovolené, oslavy či jiné zajímavé akce máte desítky fotografií, zajímavé...

Nejlepší přítel zabijákem. Čína testovala robotického psa s útočnou puškou

v diskusi je 45 příspěvků

29. května 2024  11:23

Čína během společného vojenského cvičení Číny a Kambodži „Zlatý drak 2024“ testovala robotického...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Někteří mě mají za zlatokopku. Nenesu to lehce, říká manželka Ondřeje Kepky

Seznámili se na vysoké škole, kde on byl pedagog a ona studentka. Jsou spolu přes devět let a v budoucnu plánují i...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...