Při přistání došlo k poškození přední části trupu a motorových krytů, jinak se letadlo zdálo nepoškozené. Poté, co místní obyvatelé k letadlu přiběhli, s překvapením zjistili, že na palubě nikdo není a letoun přistál bez posádky!
Posádka letoun opustila na padácích u Karlových Varů poté, co kvůli navigačním problémům vylétala všechno palivo. Letoun dlouhou dobu zůstal na poli, a protože byl neopravitelně poškozen, americké úřady jej odepsaly. Vrak byl následně přetažen k obci, kde se stal velkou atrakcí a byl pomalu obyvatelstvem rozebírán. Teprve 26. 2.1948 dalo tehdejší Ministerstvo národní obrany souhlas k likvidaci. Vrak byl odprodán firmě Karel Lang, zámečnictví–instalace Toužim, kde byl využit jako zdroj materiálu.
Zajímavostí jistě je, že právě tento letoun, Douglas C-47A Skytrain číslo 42-23368, se 6. června 1944 účastnil Operace Overlord. Byl součástí 314. Transportní Skupiny, která vysazovala parašutisty 82. divize v Drop Zóně E.
Craig Fuller z AAIR Aviation Archaeological Investigation & Research z Phoenixu v Arizoně přispěl svojí troškou do mlýna a zaslal mně hlášení k nehodě výše uvedené „Dakoty“.
Z hlášení vyplývají některá zajímavá fakta: Posádka C-47 odstartovala z letiště v Mnichově k nočnímu navigačnímu letu. Trať vedla z Mnichova přes Štrasburk, Mannheim a Norimberk zpět do Mnichova. Pilotem stroje byl Lt. Clifford B. Malloney, na palubě byl dále instruktor Lt. Guy C. Kellan, třetím pilotem a zároveň kapitánem letounu byl Lt. Henry D. Nix.
Posádka letěla zvolenou trať dvakrát, během letu se, v rámci přezkoušení, za řízením střídala. Druhý oblet naplánované trati probíhal opačně, tedy z Mnichova směrem na Norimberk. Během toho došlo zhruba ve 23:20 k problému s radiokompasem. Posádce se nedařilo naladit radiomaják v Mnichově ani jiné vysílače. Signály, které posádka přijímala, byly nespolehlivé, posádce se podle nich nepodařilo určit přesný kurz domů.
Navigovala tedy výpočtem, nasadila kurz 050 stupňů, který ji měl přivést k Mnichovu. Po několika desítkách minut spatřili piloti pohoří, zřejmě Šumavu. V domnění, že jde o hranu bavorských Alp, nasadili kurz 013, po nějaké době opět 050. Mnichov stále nebyl v dohledu, bylo zřejmé, že nastala totální ztráta orientace.
Po nějaké době spatřili velké město, kroužili nad ním a snažili se najít letiště, což se jim ale nepodařilo. Tím městem byla Praha, což ovšem posádka netušila. Bohužel, o bloudícím letadle nad Prahou nevěděl ani řídící na pražské Ruzyni, jinak by jistě zapnul dráhová světla a světelný maják.
Palivo po několikahodinovém letu ubývalo, posádka stroje se znovu pokoušela naladit některý z radiomajáků v Bavorsku. Podařilo se zachytit čistý signál z majáku Rhein Main, takže nasadila kurz na západ. V 01:40 bylo jasné, že zbývá palivo na zhruba 20–25 minut letu. V 01:50 letci spatřili další neznámé město. Tím byly Karlovy Vary. Po neúspěšném hledání letiště se posádka rozhodla vyskočit na padácích. Byl zapnut autopilot a všichni tři muži letoun opustili. Nikým neřízený letoun pak havaroval dvacet kilometrů jižně od Karlových Varů.
Vyšetřovací komise shledala za příčinu možnou poruchu radiokompasu, nesprávnou indikaci magnetického kompasu a některá procedurální pochybení. Posádka byla přezkoušena z postupů pro noční navigační lety, všechny posádky pak absolvovaly dodatečné školení v navigaci. Byly vypracovány standardní postupy (Standart Operational Procedures – SOP) pro případy ztráty orientace a přijata některá opatření pro lepší pozemní zabezpečení navigačních letů.
Zavedená opatření
Zdroj: Hlášení o nehodě z AAIR Aviation Archaeological Investigation & Research via Craig Fuller |
Článek je převzatý z webu Letecká badatelna.cz a byl redakčně upraven.