Telefon od Applu tou dobou dostával již svou pátou generaci pojmenovanou iPhone 4s a z kalifornské firmy se stal na poli mobilních telefonů již respektovaný hráč. A Nokia v podstatě stále hledala svou odpověď na „jablečný“ telefon. Závěr roku 2011 v tom měl být zlomový.
Nejen, že se na trh dostávaly přístroje s nejnovější a oproti původní nejvíce přepracovanou verzí systému Symbian (třeba Nokia 700), ale zároveň si mohli zákazníci pořídit zbrusu nový model Nokia N9 s operačním systémem MeeGo, který měl na Symbian navázat a stát se moderním operačním systémem pod kontrolou Nokie. Jenže už v době uvedení N9 to měl spočítané.
Tehdejší šéf Nokie, Američan Stephen Elop už vzápětí po červnové premiéře N9 prohlásil, že systém MeeGo nemá budoucnost a že se Nokia bude stoprocentně soustředit na Windows Phone a partnerství s Microsoftem. Elop v té době také řekl něco, co se později ukázalo být smutnou pravdou: že firma v případě neúspěchu Windows Phone nemá žádný plán B.
Plán A prostě musel vyjít. A jeho „výkopem“ byla Nokia Lumia 800, která se představila 26. října na akci v Londýně. Smartphone v designu zatracené Nokie N9 dostal operační systém Windows Phone 7.5 a přicházel s velkými ambicemi.
Jenže toto prazvláštní přepřahání operačních systémů nevyšlo úplně tak, jak si Nokia představovala. Konzervativní uživatelé symbianových telefonů se zrovna k Windows Phone nehrnuli a v porovnání s N9 v totožném těle zase Lumia 800 ukazovala, jak je nový systém od Microsoftu nedomyšlený. Nešlo jen o mizernou dostupnost aplikací v porovnání s iOS a dramaticky rostoucím Androidem. Porovnání Meego a Windows Phone na téměř totožném stroji ukazovalo, co vše Microsoft nedotáhl pořádně do konce a MeeGo se jevilo jako hotovější a ucelenější operační systém.
Jakkoli dodnes považujeme uživatelské prostředí původních Windows Phone 7 s dlaždicemi za geniální a nedoceněný nápad, pravdou je, že spousta nedodělků, které se týkaly i verze 7.5, jednoduše uživatele odrazovala. Nedodělky byly jak v oblastech důležitých pro firemní klientelu (podpora VPN nebo některých funkcí synchronizace), tak soukromé zákazníky (třeba některé chybějící funkce bluetooth), ale i autory aplikací. Lumia 800 byla nadějným začátkem, ale zároveň ukazovala, že sázka na výhradní spojení s Microsoftem bude docela divoká jízda.
A byla. Jistě, Nokia 700 se Symbianem Belle, N9 s MeeGo ani Lumia 800 s Windows Phone 7.5 jako takové za následný vcelku rychlý pád Nokie samy o sobě nemohou. Jsou ovšem ukázkou toho, jak firma stála na určité křižovatce a doufala, že volba té správné cesty jí pomůže odrazit se ode dna. Jenže namísto onoho odrazu přišel pád do ještě větších hlubin. Potvrdilo se, že Nokia skutečně žádný plán B nemá a Lumia 800 se tak stala jakýmsi pomyslným začátkem konce.
Konec to byl ještě docela zdlouhavý a ne bez dalších zvláštních zvratů. Nokia to například v modelech řady X zkusila s vlastní přepracovanou variací Androidu (bez služeb Googlu), tento experiment však neměl dlouhého trvání. Už v roce 2013 totiž Microsoft oznámil, že mobilní divizi Nokie koupí a v roce 2014, kdy byla tato transakce dokončena, onu epizodu s Androidem nový majitel zařízl. Spása měla přijít v roce 2015 v podobě systému Windows 10 Mobile, který konečně opravoval většinu zásadních nedostatků předchozích verzí mobilního systému od Microsoftu.
Jenže systém, který se navíc navzdory svému netradičnímu uživatelskému prostředí v mnohém přizpůsobil konkurentům (a působil kvůli tomu trochu schizofrenním dojmem), už nic nezachránil. Zájem vývojářů byl vzhledem k předchozím veletočům a nutnosti s každou verzí systému předělávat aplikace znovu naprosto nulový. Microsoft se následně postupně značky Nokia zbavil a telefony Lumia vyráběl pod vlastní značkou.
Tím se v podstatě otevřel prostor pro návrat Nokie v podobě, v jaké ji známe dnes. V roce 2016 prodal Microsoft výrobu běžných telefonů nově vzniklé společnosti HMD Global a po vypršení licenčních omezení později získala od finské Nokie (nadále vyrábí řešení pro mobilní sítě) licenci na značku Nokia i pro chytré telefony. Samozřejmě dostaly Android a na trhu se snaží prosadit dodnes. Jenže firma stále trochu tápe, spíš přežívá, než aby vzkvétala a i když se zdá, že se podařilo HMD Global v posledním roce stabilizovat, na návrat k někdejší slávě to rozhodně nevypadá.
