Dostihový trenér Čestmír Olehla s jedním ze svých svěřenců.

Dostihový trenér Čestmír Olehla s jedním ze svých svěřenců. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Trenér Olehla a Beau Rochelais: Já nesázím, ale vy to zkuste

  • 0
Tři dny před startem nejslavnějšího českého dostihového závodu si osmiletý Beau Rochelais naordinoval ve svém boxu ve zhořské stáji odpolední posilovací spánek, aby byl na neděli naprosto fit. A trenér Čestmír Olehla mu ho plně schválil. „Jen ať si odpočine,“ usmíval se.

„Je u nás měsíc a je to pohodový kůň. Pan inženýr Trávníček (majitel zhořské stáje - pozn. red.) ho koupil doslova za pět minut dvanáct. Měsíc je minimální doba na to, aby se kůň mohl na Velkou pardubickou dostatečně nachystat,“ vysvětloval Olehla, který ve Zhoři působí necelý rok.

Jaké má podle vás Beau Rochelais v Pardubicích šance?
Když si přečtete odborné hodnocení nebo názory některých lidí z branže na webu, tak podle nich má Beau Rochelais pouze šanci Velkou pardubickou dokončit.

Dobře, to jsou názory ostatních, ale jak ho vidíte vy, jeho trenér? Vsadil byste si na něj?
Já nesázím, protože jsem pověrčivý a určitě by pak nedoběhl nebo by se mohlo stát něco jiného. Není to úplný favorit, ale já mu věřím. Na Velké bude letos hodně koní, kteří ji poběží tak jako Beau Rochelais poprvé. A stát se může ledacos.

Takže byste mi nerozmlouval, pokud bych si na něj chtěla vsadit třeba já?
Má, myslím, kurz nějakých 25:1, takže už jen proto bych řekl, že to můžete zkusit. (usmívá se) Vyzkoušeli jsme si ho a všechno je v pohodě, odlišnosti v překážkách zvládá. Jediné, co nemůžeme odhadnout, je, jestli těch sedm kilometrů vydrží. Ale podle povahy a toho, jak se pohybuje, jaký má vztah k běhání, bych řekl, že to dá.

Kůň pochází z Francie, jeho jezdec Alexandre Orain je Francouz, takže pokyny mu dáváte výhradně ve francouzštině?
To určitě ne, já francouzsky neumím, ale máme ve Zhoři kluka Francouze. I když toho celou dobu nutím mluvit česky. (směje se)

Takže vy leda francouzskou paštiku a nějaké dobré francouzské víno na případnou oslavu?
Může být. (usmívá se)

Dostihový trenér Čestmír Olehla s jedním ze svých svěřenců.

Pro vašeho svěřence to bude první start na Velké pardubické, ovšem vy jich máte v roli trenéra na kontě už celou řadu. Dokážete je spočítat?
Kolik přesně ročníků to bylo, to nevím. Každopádně jsem ji coby trenér šestkrát vyhrál. Pracoval jsem se Železníkem, s Registanou a se spoustou dalších výborných koní.

Vždycky vás to k nim táhlo?
Motám se kolem koní zhruba od jedenácti let.

A práce trenéra vás naplňuje?
Jelikož ji dělám od doby, co jsem studoval veterinu, a končit budu až v důchodu, tak asi jo.

Opravdu nikdy se nestalo, že byste toho měl plné zuby?
Víte, moje filozofie je taková, že práce se dělá pro radost, pro slávu, nebo pro peníze. Buď slavíte, ale to vám většinou vydrží jen do večera, nebo z toho máte peníze. No a když vám někdo dluží, tak vám zbyde aspoň radost. A takhle se to pořád střídá. (usmívá se)

Sám jste nikdy nejezdil?
Samozřejmě že ano, ale dostihy moc ne. Spíš jen neoficiální závody, pár pouťáků.

Prozradil jste, že na Vysočině působíte necelý rok, proč jste se přesunul právě sem?
Já byl třicet roků ve Světlé Hoře na Bruntálsku a vydržel jsem tam chvíli i poté, co paní majitelka stáj prodala. Jenže pak se stalo pár věcí, a tak jsem šel sem. Pan inženýr Trávníček o mě měl zájem už x roků předtím, jenže já jeho nabídce odolával. Nechtěl jsme odejít z místa, které jsem de facto zakládal.

Trojnásobná vítězka Velké pardubické Orphee des Blins ve stájích ve Zhoři.
Trojnásobná vítězka Velké pardubické Orphee des Blins ve stájích ve Zhoři.
Dostihový trenér Čestmír Olehla s Orphee des Blins.

Trojnásobná vítězka Velké pardubické Orphee des Blins ve stájích ve Zhoři.

Nicméně nakonec se vás přece jen dočkal. Jak se vám líbí na Vysočině?
Vlastně z ní znám jen cestu do Jihlavy a zpátky. (usmívá se) Ale jo, párkrát jsem se tady projel po kopečkách a Vysočina se mi líbí. Připomíná mi moje rodiště. Pocházím od Přerova. Jinak ve Zhoři moc lidí neznám, protože do hospody nechodím. A co se prostředí týká, tak podobné středisko můžou ostatní Zhoři jen závidět. Každý, kdo se tady byl někdy podívat, prohlásil, že takhle vybavené tréninkové středisko ještě neviděl.

Kolikátou Velkou pardubickou letos absolvujete, jsme se nedopočítali, nicméně by mě zajímalo, jestli jste před startem nervózní?
A vy si dovedete představit, že bych byl třicet roků každou sobotu před závody nervózní? Kam bych přišel? Myslíte, že soustružník, který chodí do fabriky každý den, je nervózní? Nemůže, protože by dělal chyby.

Dobře, tak jinak, býváte před závody natěšený? Protože podle mě moc soustružníků se asi do své práce netěší...
(usmívá se) Ale to mně se taky každý den nechce. Nicméně je to zajímavá práce. A je pravda, že člověk musí být napnutý, musí mít věci pod kontrolou, aby všechno fungovalo. A jasně, jsou dostihy, které vás atmosférou nakopnou. 


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž