Márnice neboli umrlčí komora se dříve využívala k dočasnému uložení lidských ostatků do doby, než byly umístěny do hrobu. V literatuře je pravděpodobně nejznámější umrlčí komorou ta strašidelná z Erbenovy Svatební košile.
Doklady o založení kaple v Hodkovicích, která samozřejmě jako márnice už dávno neslouží, se nedochovaly. Dá se předpokládat, že byla postavena současně s farním kostelem na počátku 18. století, ale zaručit to nelze.
Podle starých kostelních inventářů proběhla v roce 1873 renovace, do vybavení přibyl dřevěný oltářní stůl s dřevěným tabernáklem a do věže se zavěsil umíráček.
Původně šindelovou střechu pokryla břidlice a kopuli plech. Kaple přiléhala k severovýchodní hřbitovní zdi. Z původního hřbitova se však dodnes dochovaly pouze pomníky u zdi kostela sv. Prokopa.
V roce 2015 márnici zakoupil společně s přilehlou restaurací Pod kostelem a penzionem soukromník Josef Košek a rozhodl se ji opravit. Veškeré práce zainvestoval ze svých peněz, ale protože jde o kulturní památku, opravy se prováděly pod dohledem oddělení památkové péče Městského úřadu statutárního města Liberec. Použité materiály majitel konzultoval s odborníky, krytinu na kapli určili památkáři a opravu provedla místní stavební firma.
Výklenek nad vchodem do kaple zdobí socha od Jitky Řenčové-Navrátilové. Představuje českého světce sv. Prokopa, jenž je patronem Hodkovic a zdejšího chrámu. Většinou se zobrazoval s čertem, což bylo znamení, že zvítězil nad ďábelskými mocnostmi.
Socha představuje světce sv. Prokopa, jenž je patronem Hodkovic a zdejšího chrámu.
Zde čerta připomínají dva kovové rohy pod nohama světce. Dál namísto důtek, kterými obvykle čerta častoval, drží světec skleněnou květinu – jako připomínku, že naše doba již alespoň částečně změnila metody a nepočíná si tak krutě jako ve středověku. V obličeji svatého Prokopa se po vzoru historické tradice promítají rysy zadavatele.
Z hlediska výtvarného pojetí je socha modernějších tvarů, siluetou však důsledně připomíná baroko tak, aby odpovídala okolní historické výzdobě.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
