Turecko se navzdory americkým výhrůžkám nevzdá ruských raket

  • 341
Turecko se zřejmě nezřekne ruského systému protivzdušné obrany S-400 přestože dohoda o dodání těchto zbraní se příliš nelíbí Spojeným státům. Naznačil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po jednáních se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě.

Američané přitom pohrozili Ankaře zastavením dodávek amerických stíhacích letounů F-35, pokud Ankara nákup ruských protiraket uskuteční.

„Jsme svrchovaný stát, a proto neposkytneme příležitost to zpochybnit. Kroky, které děláme a přijímáme, nezávisí na třetí straně, ať v energetice, nebo i v obranném průmyslu. Vycházíme z vlastních potřeb,“ řekl Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským hostitelem.

Pokud jde o protirakety S-400, turecký prezident prohlásil, že vše už bylo domluveno a dokončeno a až pak zazněla „doporučení“ se tohoto kontraktu zřeknout, bez ohledu na turecký názor. „Budeme pokračovat dále (v naplnění kontraktu s Ruskem). Je to naše svchované rozhodnutí. Nikdo nás nemůže přimět, abychom se ho zřekli,“ zdůraznil.

Ruský protiraketový systém S-400

Putin na tiskové konferenci poznamenal, že jednal s Erdoganem o realizaci kontraktu na dodávku S-400 Turecku, ale o dalších podrobnostech se nezmínil.

Prodej ruského protiraketového systému S-400 Turecku vyvolal silně negativní reakce členských zemí Severoatlantické aliance, zejména Spojených států. Viceprezident USA Mike Pence dokonce minulý týden turecké vedení varoval, že nákupem riskuje své členství v Severoatlantické alianci. Turecko ale na kontraktu s Moskvou trvá a navrhuje vyřešit problém vytvořením turecko-americké pracovní skupiny, která by se sporem zabývala.

Letoun F-35

Kromě vojenské spolupráce se jednání prezidentů a obou delegací soustředila také na ekonomickou spolupráci, energetické projekty a situaci v Sýrii. Putin připomněl, že ruský zemní plyn pokrývá skoro polovinu spotřeby Turecka, přičemž do konce letošního roku má být uveden do provozu nový plynovod Turkish Stream, a na sté výročí Turecké republiky v roce 2023 má být uveden do provozu první blok v jaderné elektrárně, kterou Rusové stavějí ve městě Akkuyu na jihu země.

Turecko je také oblíbenou destinací ruských turistů, loni jich zemi navštívilo šest milionů.

Erdogan zdůraznil odhodlání obou stran pokročit v rozvoji vzájemných vztahů. Připomněl, že loni rusko-turecký obchod vzrostl o 15 procent na 26 miliard dolarů. „Ale to je pod naším potenciálem - cílem je 100 miliard dolarů,“ dodal. Ruský obchodní přebytek vysvětloval turecký prezident právě nákupy ruského plynu. Putin zase argumentoval, že turecké firmy v posledních letech uskutečnily v Rusku projekty za 70 miliard dolarů, včetně olympijských staveb v Soči.

Oba prezidenti ocenili spolupráci obou zemí v Sýrii, Erdogan ale označil kurdské milice na severu Sýrie za „stejnou hrozbu, jako Islámský stát“ - a tuto hrozbu je podle něj záhodno zničit stejně jako IS. Sýrie podle něj musí zůstat celistvá a očištěná od terorismu , přičemž kurdské milice YPG považuje za „prodlouženou ruku“ separatistické Strany kurdských pracujících (PKK).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video