Podle plánů kosovské vlády by bezpečnost země mohlo v budoucnu chránit až osm tisíc vojáků - pět tisíc aktivních a tři tisíce záložáků. Podle balíčku tří projednávaných zákonů by měla vzniknout transformací lehce ozbrojených Kosovských bezpečnostních sil (KSF), které mají v současnosti zhruba 2,5 tisíce členů.
Kosovo chce mít vlastní armádu. Budeme chránit své zájmy, hrozí Srbové |
Pro návrh hlasovalo podle agentury AP 107 ze 120 poslanců. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo.
Americký deník The New York Times uvádí, že vznik armády podpořily Spojené státy. Americký ambasador v Kosovu Philip Kosnett uvedl, že „je jen přirozené, aby se Kosovo jako nezávislý stát byl schopný sám bránit“. Američané nicméně podle deníku dodávají, že bude trvat ještě nejméně dekádu, než bude kosovská armáda schopná boje.
Sousední Srbsko však proti kosovské armádě ostře protestuje. Srbský prezident Aleksandar Vučić plán označil za „nové provokativní opatření“, které zavdává příčinu k obavám o budoucnost srbské menšiny v Kosovu.
Začátkem prosince srbská premiérka Ana Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny.
Srbsko se totiž obává, že účelem vlády je etnicky vyčistit sever Kosova, kde mají převahu etničtí Srbové. Kosovo taková tvrzení zásadně odmítá. Na znamení protestu kosovští Srbové vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky.
Proti jsou od začátku hlavně zástupci srbské menšiny v Kosovu. Také Severoatlantická aliance (NATO), která má v oblasti své vojáky, kosovskou vládu v minulosti přesvědčovala, aby bez podpory místních Srbů novou armádu nezakládala.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg v příspěvku na Twitteru napsal, „lituje tohoto rozhodnutí, které bylo učiněno navzdory obavám vyjádřeným Aliancí“.
„Obě strany musí zajistit, že rozhodnutí dále nezvýší napětí v regionu,“ dodal s tím, že NATO bude muset přehodnotit míru své spolupráce s kosovskými silami. Mezinárodní síly KFOR také ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120 tisíc obyvatel srbské národnosti.
