13. července 1985 podstoupil Ronald Reagan, tehdy úplně nejvyšší boss USA, vážnou operaci tlustého střeva a dočasně převedl pravomoci na viceprezidenta Bushe, jehož ve vzácné chvíli nenapadlo nic lepšího než podstoupit lítý boj na kurtu. Upadnout. Praštit se do hlavy. A ztratit vědomí.
Podle historky kdysi uveřejněné v časopisu Forbes tak byla Amerika přinejmenším na několik vteřin v rukou Tipa O’Neilla, tehdejšího předsedy Sněmovny reprezentantů. Jen o tom neměl ani páru.
Příhoda dokonale dokresluje povahu politika a sportovního nadšence, jenž minulý týden zemřel v požehnaném věku 94 let.
Jeho dobrá přítelkyně Chris Evertová, majitelka 18 grandslamových titulů, o něm trefně prohlásila: „Byl ukrutně soutěživý. Za každou cenu musel vyhrát i ve scrabblu.“
Vášeň pro soupeření všeho druhu zdědil Bush po předcích. Sám na univerzitě Yale válel ve fotbalovém a baseballovém týmu, bavil ho golf. Nejvíc ovšem propadl tenisu, v němž jeho maminka Dorothy kdysi postoupila až do finále dívčího mistrovství USA.
Jednou si jí po nepovedeném utkání postěžoval, že se nemohl dostat do své hry, a ona mu nemilosrdně opáčila: „Ty přece nemáš žádnou hru. Hybaj trénovat!“
V létě 1995 se zúčastnil slavnosti, při níž byla do Síně slávy uvedena jeho kamarádka Evertová.
Když se dva ročníky Turnaje mistrů (2003, 2004) konaly v Houstonu nedaleko jeho sídla, naživo sledoval tažení Rogera Federera za prvními dvěma tituly z finále sezony. Účastníky dokonce hostil doma na večírku.
POLITOVÁNÍHODNÉ NEDOPATŘENÍ. Bývalý americký prezident George Bush byl zasažen do zadnice. Anna Kurnikovová se omlouvá.
V listopadu 2006 se zúčastnil dobročinného utkání v Delray Beach na Floridě, kde utvořil pár s Annou Kurnikovovou. Hned v úvodu jej ruská plavovláska při podání nedopatřením napálila míčkem do zadní části těla, čímž způsobila notné pozdvižení. Usilovně se omlouvala a Bush si před zahájením další výměny za smíchu publika na síti raději kryl pozadí raketou.
O své vášni se pozdější 41. prezident USA (1989–1993) rozpovídal pro Tennis Magazine, jenž vyšel v únoru 1987. Reportérka Donna Dohertyová se za ním o pár měsíců dřív vydala do Washingtonu, kde sloužil jako Reaganův zástupce. Tehdy dvaašedesátiletý Bush jí během půlhodiny nadiktoval, co by rád sdělil v textu s titulkem Můj tenisový život. A pak ji až do prosincové uzávěrky neustále mořil puntičkářskými, leč podle sdělení redakce přínosnými žádostmi o úpravy.
V pozoruhodném článku líčil, kterak v pěti letech začínal s dřevěnou raketou, načež se coby chlapec v Greenwichi ve státě Connecticut účastnil hromadných lekcí pořádaných jednou zahraniční hvězdou.
„Slavný Karel Koželuh byl český profík, světová jednička, což tenkrát znamenalo, že vydělával asi tři tisíce dolarů ročně. Byl jako zeď, vrátil všechno. Do čtyřhry nám pořád radil jednu věc: Perte to středem!“
Aneb jak mu ještě tehdy se svérázným středoevropským přízvukem znělo v uších: „Down ze middle. Down ze middle!“
Bush sebekriticky přiznával, že jeho údery od základní čáry stály za starou bačkoru, a tak brzy přestal s dvouhrou a soustředil se na debly.
Na kurtu se sešel s Björnem Borgem, Maureen Connollyovou či Johnem Newcombem. A též s jordánským princem Hasanem nebo švédským velvyslancem Wilhelmem Wachtmeisterem. Jeho parťákem byl rovněž čínský vicepremiér Wan Li.
„Ať se nacházím v Číně, Austrálii, Pákistánu, Jordánsku nebo Švédsku, mám něco, co překlene všechny jazykové bariéry, kulturní i politické odlišnosti. Mám svůj tenis,“ vysvětloval Bush.
Podstatnou část stati věnoval tehdejší světové jedničce Ivanu Lendlovi. Mnoho Američanů považovalo přivandrovalce z komunistické říše za nudného patrona, který v porovnání se showmany Jimem Connorsem a Johnem McEnroem působil jako robot. Bush na něj ovšem nedal dopustit. Přijal jej spolu s jeho pozdější paní Samanthou a koučem Tonym Rochem jako víkendovou návštěvu ve svém sídle v Kennebunkportu ve státě Maine.
„Ivan vstával brzy a už od 7.15 s Tonym trénoval. Jinak se ale choval naprosto uvolněně, jako by byl naším vlastním synem. Užili jsme si každou minutu.“
Bush s nadšením obdivoval jeho křížné bekhendy: „Balony po nich letí jako kulky.“
Přesto se právě s Lendlem pojil jeden z jeho nejpalčivějších sportovních zážitků. Ve čtyřhře je zdolali Bushův syn Marvin s Rochem. „Byl to podobný trapas, jako když při mém slavnostním nadhozu před zápasem Mets–Astros míč ani nedoletěl k domácí metě. Ve třech setech jsem si ani jednou neudržel servis,“ vzpomínal Bush.
Korunu všemu nasadila břitká maminka Bushová, jež jasně rozpoznala příčinu porážky VIP páru: „Ivan je úžasný hráč. Ale pouze v singlu.“
