Německá kancléřka Angela Merkelová v německém Spolkovém sněmu (12. září 2018)

Německá kancléřka Angela Merkelová v německém Spolkovém sněmu (12. září 2018) | foto: Reuters

Merkelová: Vášně kolem vraždy v Chemnitzu nejsou omluvou pro štvaní

  • 102
Pobouření lidí z vraždy v Chemnitzu je pochopitelné, není však omluvou pro štvaní, nacistická hesla či napadání policistů. Ve Spolkovém sněmu to prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen vysvětluje své nedávné tvrzení, že video z Chemnitzu, které má ukazovat útok na cizince, nemusí být pravé.

„Chápu každého, kdo je pobouřen tím, když se po trestném činu zabití opět ukáže, že je pachatelem někdo, kdo byl předtím několikrát trestán, nebo někdo, kdo měl povinnost zemi opustit,“ uvedla Merkelová. Odkázala přitom na činy z posledních dní, z nichž jsou podezřelí žadatelé o azyl.

„Pobouření ale... není omluvou pro demonstrace, které pohrdají člověkem,“ zdůraznila kancléřka ve zjevné narážce na události z města Chemnitz (Saská Kamenice), kde se v posledních týdnech demonstrovalo v reakci na vraždu, z níž jsou podezřelí přistěhovalci.

„Neexistuje omluva či zdůvodnění pro štvaní, částečně použití násilí, nacistická hesla, nevraživost vůči lidem, kteří vypadají jinak, kteří vlastní židovskou restauraci, pro útoky na policisty,“ zdůraznila kancléřka.

„Nedopustíme, aby se potajmu vylučovaly celé skupiny z naší společnosti,“ prohlásila dále kancléřka. Židé a muslimové do německé společnosti patří stejně jako křesťané. Merkelová zároveň odsoudila i paušální odsuzování celých částí země, jako je Sasko či východní Německo.

Ve východoněmeckém Chemnitzu se po srpnové vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí tři migranti, odehrála série demonstrací. Některých z nich se účastnili i pravicoví radikálové, kteří napadali policii, média i přistěhovalce. Zaútočili také na jednu židovskou restauraci.

Při protestech 1. září bylo devět lidí zraněno 

Šéf kontrarozvědky versus Antifa

Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen v pátek zpochybnil video, které jeden z útoků na cizince ukazuje. „Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické,“ prohlásil. Poznamenal také, že naopak existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Vysloužil si za to kritiku a výzvy k rezignaci na svou funkci.

Maasen nyní své tvrzení vysvětluje obavou z dezinformační kampaně. V dopise, který zaslal ministrovi vnitra, ostře kritizuje uživatele sociální sítě twitter s přezdívkou „Antifa-Zeckenbiss“. Podle něj lze předpokládat, že tento uživatel video, které má být důkazem „štvanic“ na cizince, úmyslně nadepsal slovy „Lov na lidi v Chemnitzu“. Chtěl tím podle šéfa německé kontrarozvědky „dosáhnout určitého vyznění“.

Na dotaz ministerstva, proč měl Maassen potřebu se během probíhajícího vyšetřování k událostem v Chemnitzu vyjadřovat, šéf kontrarozvědky uvedl, že chtěl podpořit saského premiéra Michaela Kretschmera, který se dostal do sporu s kancléřkou Merkelovou. Kretschmer v prohlášení uvedl, že se v Chemnitzu neodehrála „žádná štvanice“. Toto tvrzení podle Maassena odpovídá i poznatkům jeho úřadu.

Maassen zdůraznil, že v žádném případě nezpochybnil, „že v Chemnitzu došlo k demonstracím a trestným činům zorganizovaným a provedeným pravicovými extremisty“. Zároveň zdůraznil, že nikdy netvrdil, že by video bylo zfalšované či zmanipulované. Zpochybnil prý jen, zda video skutečně „autenticky“ dokládá „hon na lidi v Chemnitzu“.

Kdo se skrývá za twitterovou přezdívkou „Antifa-Zeckenbiss“, BfV podle jejího šéfa netuší. Předpokládá ale, že pochází z levicového či krajně levicového prostředí. Pokud tomu tak je, mohlo by podle Maassena cílem označení videa být snaha „odpoutat pozornost veřejnosti od zabití a připoutat ji na údajné pravicově extremistické štvanice“.

Odpoledne bude musí Maassen kvůli svým kontroverzním tvrzením vypovídat ve dvou parlamentních výborech. S napětím se očekává, zda jej ministr vnitra Horst Seehofer navzdory výzvám ze strany sociálních demokratů, zelených a Levice podpoří.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video