V areálu chemičky v Kralupech nad Vltavou explodovala prázdná nádrž na pohonné...

V areálu chemičky v Kralupech nad Vltavou explodovala prázdná nádrž na pohonné hmoty (na snímku). Šest dělníků zemřelo, další dva jsou zranění. (22. března 2018 ) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Když se přeruší výroba, hrozí největší nebezpečí, říká k explozi hasič

  • 12
Dokud v chemických továrnách běží výroba, je vše relativně bezpečné. Největší riziko výbuchu či požáru nastává paradoxně při odstávkách. O speciálních technologiích, nebezpečích chemických zásahů a mýtech s nimi spojených mluvil v rozhovoru pro iDNES.cz náměstek ředitele středočeských hasičů Miloš Hladík.

Jak se liší zásah v chemičce od hašení běžného požáru?
U  zásahů v chemičkách je potřeba věnovat zvýšenou pozornost průzkumu prostředí, abychom zjistili, co všechno je ohroženo. Samozřejmě je potřeba pohlídat, jestli na místě neunikají nějaké nebezpečné látky. Je důležité, aby si velitel zásahu zmapoval terén a správně vyhodnotil všechna možná rizika. Musí dobře zareagovat na danou situaci - například použít vhodné hasební látky, vhodné technologie a tak dále. Při každém takovém zásahu je vždy spousta neznámých, a proto je to tak nebezpečné. Mnohem nebezpečnější než běžné požáry.

Výbuch v areálu chemičky v Kralupech zabil šest lidí

Spolupracují hasiči při zásahu nějakým způsobem s personálem továrny?
Samozřejmě. Pro hasiče je nejjednodušší, když mohou rizikovou technologii vypnout či zastavit jedním tlačítkem. To ale není případ chemiček. Tam bychom tímto způsobem zastavili celou výrobu, což není dobře. Musíme spolupracovat s technology, abychom věděli, co můžeme uzavřít a co ne. Důležitou roli hraje fakt, jestli má firma podnikovou jednotku hasičů, která je s prostředím továrny dobře obeznámená a je schopná poskytnout cennou pomoc veliteli zásahu. Často se dokonce stává, že velení zásahu přebere velitel místní podnikové jednotky hasičů. To se ostatně stalo i při té dnešní události.

Používá se při těchto zásazích nějaké speciální vybavení? Například speciální obleky?
Naše běžné obleky jsou navržené tak, aby v nich šlo zasahovat ve výbušném prostředí. Úplně jiná situace je ale u zaměstnanců dané firmy. Velké problémy působí třeba silonové ponožky a punčocháče. Jinak co se týče speciálního vybavení, používáme všechno možné. Výškovou techniku, chemické kontejnery, vysokokapacitní cisterny a tak dále. V Kralupech jsme ale použili pouze jeřáb na odklizení deklu poškozené nádrže.

Zasahují v těchto situacích normální hasiči, nebo jsou na to speciálně vycvičené jednotky?
V těchto situacích zasahují normální hasičské jednotky, speciálním školením procházejí pouze již zmiňované podnikové jednotky. To jsou profesionální hasiči, stejně jako státní, ale jsou zaměstnaní u dané firmy a jsou vycvičení na chemické havárie a samozřejmě dobře znají problematiku továrny, ve které pracují. 

Státní hasiči takový výcvik ale nemají a pokud chemička nemá podnikovou jednotku, je potom velmi důležitá spolupráce s vedením firmy. Protože samozřejmě není možné, aby státní hasiči znali všechny technologie všech chemických podniků. Ruku k dílu tedy musí přiložit i zaměstnanci, protože pokud potřebujeme někde něco uzavřít, oni mají potřebné know-how.

Co se stalo v Kralupech?
V Kralupech je obrovský areál chemických výrob, kde se vyrábí spousta věcí. Všechny části továrny jsou navzájem propojené, vedou mezi nimi potrubí s chemickými látkami. Jednotlivé výroby jsou na sebe navázané. V Kralupech se jednalo o nádrž na hořlavinu, která se čistila a při její údržbě došlo k výbuchu.

Takže k výbuchu došlo paradoxně při odstávce výroby?
To je právě to nejnebezpečnější. Jakákoliv odstávka technologie je rizikový proces. Pokud technologie běží, nedochází tam ke změně podmínek a parametrů a všechno je relativně bezpečné. V okamžiku, kdy se dělá odstávka a výroba se přeruší, může nastat problém. Jednoduchý příklad: Pokud máte sud s benzínem, který je úplně plný, tak nic nehrozí, protože tam není dostatek vzduchu na to, aby začal hořet. Když tedy chcete svařovat sud s benzínem, je to nejbezpečnější, pokud je úplně plný. Ale v okamžiku, kdy sud vyprázdníte a zůstanou tam jenom výpary s velkým množstvím vzduchu, vzniká tam ideální hořlavé prostředí. Proto je nutné vždy všechno, například potrubí, vyčistit od zbytkových par. Bez tohoto vyčištění se do prostoru vůbec nesmí vstoupit.

Takže největším nebezpečím při zásahu nejsou samotné kapaliny, ale páry?
Přesně tak. Hořlavá kapalina není sama o sobě nebezpečná. Nejnebezpečnější je ten prostor nad ní, kde se vytváří páry, které v kontaktu se vzduchem mohou začít hořet, nebo bouchnout.

Používají se v těchto případech nějaké specifické hasící látky?
Státní hasiči většinou používají hasící prášky, nebo hasící pěnu. Chemické podniky ale bývají vybavené speciálním práškem, který se dostane do místa požáru a vytěsní z něj veškerý kyslík. Tím pádem chybí jeden ze tří potřebných elementů hoření a požár se uhasí.

Kolik je obvykle potřeba hasičů na zásah v chemičce?
To se liší případ od případu. Tenhle případ byl z hlediska hasebního zásahu v podstatě marginální. Byl tam jenom výbuch, ale nic se od něj nevznítilo. Takže my jsme více méně pouze zachraňovali lidi, kteří byli ještě naživu a transportovali jsme těla mrtvých. Z hasičského hlediska to tedy byl zásah velmi jednoduchý, aniž bych tím chtěl nějak snižovat utrpení obětí. Před nějakým časem jsme hasili mrazírny v Mochově a po dobu 70 hodin tam bylo více než 150 hasičů. To byl oproti dnešku z hlediska počtu hasičů, nákladů a použité techniky opravdu těžký zásah.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video