V Třinci vyrostl a strávil také větší část extraligové kariéry. Tudíž má ve slezském městě stále hondě známých a kamarádů, kteří teď Martynkovi píší SMS zprávy.
„Jojo, samozřejmě, píší něco v tom stylu, že už je to hotové, gratulujou mi, že prý hrajeme dobře,“ líčí 32letý pracant litvínovského týmu. „Píšou, že se potkáme ve finále.“ Martynkovu Litvínovu chybí k postupu jediná výhra, Oceláři si zase vezou do Prahy proti Spartě vedení 2:0.
Co odpovídáte?
Že by to bylo určitě výborné. Ale já se k tomu fakt nechci vyjadřovat. Nechceme tomu pocitu uspokojení podlehnout. Vedeme zatím tři nula a poslední krok je nejdůležitější, jak každý říká. Doufám, že ho uděláme nakonec my, budeme se radovat a čekat na soupeře pro finále.
Jak se vlastně jde do utkání s vědomím tak luxusního vedení?
Je to ošidné. Podvědomě je to blízko, ale zároveň i daleko. Každý trenér říká, ať to nepodceníte. My se budeme snažit hrát, jako by to bylo nula nula. Doufám, že tomu nějak nepodlehneme a připoustíme k tomu stejně jako k tomu třetímu zápasu.
Může vám pomoct i fakt, že v play-off doma neprohráváte?
Ano, s Pardubicemi jsme taky prohráli jeden zápas. To se klidně může stát i teď. Jsme na všechno připravení. Nemusíme panikařit. Brno spíš musí něco vymyslet.
V pondělním duelu Kometa nehrála tak agresívně. Docházejí hráčům síly po náročném čtvrtfinále se Zlínem?
Neřekl bych, že jim došly síly. Možná byli zaskočení prvním gólem. Představovali si začátek jinak. Můžeme očekávat, že do toho půjdou po hlavě, nemají co ztratit. Budou se nás podle mě snažit rozhodit tvrdou hrou. Ale doufám, že budeme hrát to svoje a nebudeme si toho moc všímat. Oni musí něco změnit.
Zatímco domácí opět míchali se sestavou, vy nastupuje v téměř stejném složení celé play-off. Pomáhám vám i tohle?
Jojo, asi to bude částečná příčina úspěchu. Jsou to právě ty detaily, které rozhodují. Jsem rád, že se nám zranění vyhýbají. Ale já si Brna moc nevšmímám. Nevšiml jsem si, kdo a jak hraje. Chceme se držet svého.
