Řád chce vznést své nároky na základě církevních restitucí. Plánuje požádat nejdřív o pozemky, které mu před válkou patřily hlavně na Opavsku a Bruntálsku. Později, pokud to půjde, by rád získal třeba hrad Bouzov nebo státní lázně v Karlově Studánce.
Až dosud nebyli němečtí rytíři ve sporech se státem příliš úspěšní. Stát se hájil tím, že majetek zabavil na základě Benešových dekretů před rokem 1948. Rytíři to zpochybňovali, ale neměli důkaz. Teď tvrdí, že ho mají.
Nově sázejí na dokument, který získali koncem loňského roku. Ten podle nich dokazuje, že o některý majetek zabavený nacisty a potom státem se řád po válce úspěšně soudil.
"V roce 1994 a 1997 nám dal pražský soud za pravdu s tím, že se na řád nevztahují Benešovy dekrety číslo 12 a 108. Nyní máme důkaz toho, že konfiskační nařízení vydaná v Moravskoslezském kraji jsou neplatná. Náš majetek nemohl být zkonfiskován podle Benešových dekretů," uvedl sekretář řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác.
"Benešovy dekrety se na nás nevztahují"
Zákon o církevních restitucích umožňuje vrátit majetek zabavený mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Je v něm však dodatek, že stát vydá zabavený majetek církvím, které utrpěly újmu důsledkem odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva.
Toho chtějí využít nástupnické organizace řádu německých rytířů. Majetek jim sice stát zkonfiskoval v roce 1946 na základě Benešových dekretů, jenže řád se bránil soudně. Nejvyšší správní soud 17. 12. 1948 konfiskaci zrušil. Donedávna vše nasvědčovalo tomu, že rozsudek nikdy nenabyl právní moci. Až listina, kterou nyní řád získal, má dokazovat opak.
"Máme doklad, že rozsudek byl roku 1950 doručen ministerstvu zemědělství, tím pádem platí a Benešovy dekrety se na nás nevztahují. Soud zrušil konfiskaci, kterou vydalo ministerstvo na náš majetek v okresech Bruntál a Opava," dodal Rác.
Řád rozpustili a jeho majetek zabavili v roce 1939 nacisté. V roce 1945 sice rytíři získali majetek zpět, ale brzy na něj byla ustanovena národní správa.
"Stalo se tak po dohodě s řádem, proto byl ve správě vedle zástupce státu i náš kněz. Správa existovala do roku 1951," připomněl Rác s tím, že ke konfiskaci tak nikdy nedošlo a národní správa byla zrušena až v roce 1951.
Patří hrad Bouzov německému řádu?
Zákon o církevních restitucích je ovšem obecný zákon a církve musejí doložit položku po položce, zda na ni mají právo.
Řád se netají, že v první fázi mu jde hlavně o tisíce hektarů pozemků lesů. Peníze potřebuje do budoucna na chod far i charitativní a vzdělávací aktivity, které na Moravě provozuje. Aby je měl z čeho platit v okamžiku, kdy se stát začne z placení církevních organizací stahovat.
"Teprve až prostudujeme všechny dokumenty, uvidíme, o co vše budeme usilovat. Jen parcel je několik tisíc, takže přípravy mohou trvat řadu měsíců," říká Rác.
A jak se k možnosti návratu hradu řádu staví Bouzovští? "Je to citlivé téma. Mnozí jsou pro to, aby hrad zůstal státu. Jiní se domnívají, že pokud majetek kdysi byl zabavený neprávem, měl by se vrátit," řekl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn.
Stejně jako rytíři postupují i další církve. Zkoumají výpisy z pozemkových knih, aby se mohly přihlásit o majetek podle zákona. Podstatné informace mají k dispozici katastrální úřady.
"Většinu podkladů už jsme dali na internet. Lidé tak mohou nahlédnout do pozemkových knih a najít informace, asi 95 procent vlastníků je zřejmých," říká ředitel Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj Oldřich Pašek.
