Konec Brazilce Daniela Rossiho v Sigmě čekal málokdo. I proto přišlo na narychlo svolanou rozlučku s fanoušky jen dvacet nejvěrnějších. O to osobnější atmosféru měla. "Když jsem přítelkyni řekl, že odcházím ze Sigmy, začala plakat," prozradil jednatřicetiletý Jihoameričan.
V tu chvíli každému došlo, že Hanáci nepřichází jen o záložníka, ale o mnohem více. Rossi během uplynulých let několikrát zopakoval, že u řeky Moravy zapustil kořeny a Sigma se stala součástí jeho života. "Strávil jsem tu nejlepší roky své kariéry. Není pro mě jednoduché odejít, protože se mi tu opravdu líbilo," zopakoval znovu a na jazyk se vkrádala otázka, proč tedy končí.
Před rokem tvrdil, že k tomu dojde jedině tehdy, až ho Sigma nebude potřebovat. O to méně reálně zní verze klubu, že za prodloužení smlouvy chtěl zdvojnásobit plat. "Je čas zkusit něco jiného. Rád bych tu zůstal, ale v tento okamžik si to nedovedu představit, protože tu jsem už hodně dlouho. V poslední době se tu hodně změnilo. Občas si myslíte, že máte s některými lidmi dobré vztahy, a pak dojde k situaci, kdy je lepší se rozdělit a nechat další vývoj budoucnosti," naznačil diplomaticky, proč se po pěti a půl letech vrací do rodného Sao Paula.
Olomoucký záložník Daniel Silva Rossi (vlevo) v souboji s teplickým Petrem Dolejšem.
Daniel Rossi da Silva přišel na testy do Olomouce v létě roku 2007 v šestadvaceti letech společně s o dva roky mladším krajanem Danielem Buenem. Nikdo je neznal, zkrátka jak už to u českých klubů a exotických posil bývá – výstřel do tmy. Tentokrát ale zasáhl cíl. "Ten starší vypadá dobře, mohl by tu zůstat," šuškalo se na Hané už po pár dnech. Smlouvu na tři roky dostali oba, prosadil se ale jen Rossi.
Od prvního zápasu naskočil do základní sestavy a za pět a půl roku z ní vypadl jen tehdy, když ho zradilo zdraví. "Cítím, že se budu muset více adaptovat na herní systém. V Brazílii se totiž hraje daleko, daleko více dopředu," prozradil po prvních zápasech.
Přivykání šlo Rossimu rychle a v záloze vytvořili s hračičkou Melinhem sehranou dvojici. Na Rossiho připadly defenzivní úkoly, i když byl zvyklý hru tvořit. "Vždycky jsem hrával mnohem víc dopředu, mám strašnou chuť dávat góly," tvrdil tehdy.
Proč je tak ceněný? Není to typický Brazilec, který si vezme míč a nikomu ho nepůjčí, naopak jde o týmového hráče s velkou herní inteligencí, výborným výskokem i dobrou střelou z dálky. K ní se však dostával málokdy. Mezi jeho nejslavnější patří vymetená šibenice Framu Reykjavík v předkole Evropské ligy nebo dva góly do sítě Baníku při svém stém utkání v Gambrinus lize. Zápasů v dresu Sigmy přidal ještě třiatřicet, gólů nastřílel osm.
Daniel Rossi dostal na rozloučenou s Olomoucí speciální klubový dres.
Během roků na Hané se naučil obstojně česky, jen s novináři raději volil angličtinu. Bez potíží si četl v češtině noviny i knížky. I tím se Rossi vymykal obvyklé škatulce fotbalisty jako modemana s hlavou plnou aut a žen. Zajímá se o filozofii.
Jednu zimu oželel horkou Brazílii, lákalo ho ochutnat štědrovečerního kapra. "Chci poznat vaše tradice. Jednou, až se vrátím domů, bych ani nemohl říct, jak tu lidé Vánoce tráví. U nás je vedro, tak to bude velká změna," těšil se.
Tuto zimu už bude trávit v teple doma v Sao Paulo . "Odcházím šťastný, protože jsem tu zažil krásné časy, a když si vzpomenu na Sigmu, vybaví se mi, jak rád jsem byl její součástí. Uvidíme, co se stane v budoucnu," usmál se naposledy v Olomouci, s každým si podal ruku a vyprovodil ho potlesk. Tak se loučí klubová legenda.
