Devětapadesátiletá Beckerová při procesu jakýkoli podíl na vraždě Bubacka popřela. Podle agentury DPA prohlásila, že v západoněmeckém Karlsruhe, kde byla vražda spáchána, do svého zatčení v květnu 1977 nikdy nebyla. Byla prý na Blízkém východě a do Evropy odcestovala až den po vraždě. Tvrdila také, že se nezúčastnila ani naplánování vraždy.
Předsedající soudce Hermann Wieland v odůvodnění rozsudku uvedl, že Beckerová "se vedle pozdějších pachatelů podílela na rozhodnutí" spáchat
atentát a "pachatele v jejich rozhodnutí pro čin povzbuzovala". Smrtící výstřely však nepocházely od ní.
Atentát provedli 7. dubna 1977 v Karlsruhe dva lidé s helmami na hlavě, kteří na motocyklu projeli kolem stojícího Bubackova auta. Dosud se ale nepodařilo zjistit, kdo to byl. Za podíl na vraždě poslal soud v minulosti na doživotí do vězení jiné členy takzvané druhé generace RAF Knuta Folkertse, Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptovou.
Beckerové hrozilo v novém procesu doživotní vězení. Za svou teroristickou činnost byla na doživotí odsouzena už v roce 1977. O 12 let později jí ale tehdejší prezident Richard von Weizsäcker udělil milost.
Tento trest se však netýkal vraždy v Karlsruhe, nýbrž střelby v jihoněmeckém Singenu měsíc po atentátu na Bubacka. Tehdy čtyřiadvacetiletá Beckerová se při zatýkání bránila stejnou zbraní, kterou byl zastřelen Buback, ani to však tehdejší
vyšetřovatele nepřimělo k tomu, aby ji obvinili z podílu na jeho vraždě.
Zatím není jasné, jakou dobu bude ještě muset Beckerová skutečně strávit za mřížemi. Dva a půl roku z uloženého trestu si totiž podle DPA prakticky už odseděla při výkonu předchozího trestu. Započítat je třeba i čtyři měsíce, které před dnešním rozsudkem strávila ve vyšetřovací vazbě. Odsouzená by navíc mohla být po odpykání poloviny trestu předčasně propuštěna.
