Budova norského úřadu vlády, kterou v červenci 2011 poničil teroristický útok

Budova norského úřadu vlády, kterou v červenci 2011 poničil teroristický útok extremisty Anderse Behringa Breivika (19. dubna 2012) | foto: Reuters

Expremiérce jsem chtěl uříznout hlavu, vypověděl u soudu Breivik

  • 82
V Oslu čtvrtým dnem pokračuje proces s Andersem Behringem Breivikem. Norský atentátník prý nečekal, že se mu po pumovém atentátu na vládní úřady v centru Osla podaří z metropole nepozorovaně uniknout. Své šance na přežití odhadoval na méně než pět procent.

Breivik prý plánoval v Oslu celkem tři pumové útoky. Dvě nálože o hmotnosti jedné tuny a další stokilovou bombu chtěl ukrýt v zaparkovaných automobilech.

Nedokázal ale vyrobit více než jednu bombu a zvolil proto strategii počítající s jedním pumovým útokem a následnou střelbou. "Prvořadým cílem bylo zabít celou vládu, včetně premiéra," vzpomínal Breivik na výbuch tunové bomby v centru Osla.

Útoky v Norsku

Breivik se před soudem zodpovídá z loňského bombového útoku v Oslu a ze střelby na účastníky tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. Byl obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení, nebo internace v psychiatrické léčebně, pokud ho soud shledá nesvéprávným. Považuje se za templářského rytíře, který spasí Norsko před multikulturalismem a pronikajícím islamismem.

Kromě úřadu vlády chtěl zaútočit také proti sídlu vládnoucí strany. Jako třetí terč zvažoval parlament, radnici v Oslu či královský palác. Na ten prý chtěl zaútočit ve chvíli, kdy bude král pryč. Breivik se totiž "stejně jako mnoho kulturních konzervativců" považuje za příznivce monarchie.

Zvažoval také útok na redakci deníku Aftenposten. To ale nakonec zavrhl, protože exploze by zabila příliš mnoho civilistů. Kromě toho plánoval, že vtrhne do sídla jedné norské televize a "popraví co nejvíc novinářů".

Před útoky prý obezřetně prozkoumával terén, aby zjistil slabá místa svých cílů. Asi osmkrát se vydal na průzkum vládních úřadů a čtyřikrát obhlížel parlament. Mezi jednotlivými terči se chtěl přesunovat na lehkém motocyklu.

Škoda, že jsem neměl iPhone, lituje Breivik

Po explozi u úřadu vlády očekával střet s ozbrojenou policií. Cestou na ostrov Utöya ho ale nikdo nezastavil a on tak mohl pozabíjet 69 účastníků tábora mladých sociálních demokratů.

"Cílem nebylo zabít 69 lidí, cílem bylo zabít všechny," prohlásil Breivik před soudem v Oslu. Na ostrově Utoya bylo v době jeho krvavého řádění asi 560 lidí.

Nejlákavějším terčem pro něj byla někdejší socialistická premiérka Gro Harlemová Brundtlandová. Breivik jí chtěl uříznout nožem hlavu a nafilmovat to. Brundtlandová ale z ostrova jen několik hodin před masakrem odjela.

Breivik chtěl levicové táborníky vyděsit a se zbraní v ruce nahnat do vody. "Doufal jsem, že se utopí," uvedl masový vrah. Masakr si prý původně chtěl nafilmovat, ale nepodařilo se mu to, protože si nemohl koupit iPhone.

Puška dostala jméno Ódinova oštěpu

Breivik již dříve vypověděl, že od léta 2006 hrál rok nepřetržitě počítačovou hru World of Warcraft. Trávil u ní 16 hodin denně ve svém pokoji v domově své matky. Jako přípravu na masakr ale později použil "střílečku" Call od Duty: Modern Warfare, u níž se učil mířit. Za 12 tisíc norských korun (téměř 40 tisíc Kč) si koupil holografický mířící systém, na kterém trénoval vraždění.

Bezprostředně před útoky se připravoval i po fyzické stránce. S batohy plnými kamení chodil na dlouhé túry, aby posílil zádové svalstvo. Přihlásil se do střeleckého klubu, aby dostal potřebné povolení ke koupi zbraně.

Breivik také prozradil, že svým zbraním dal jména z norské mytologie, která na ně napsal runovým písmem. Pušku nazval Gungnir podle oštěpu hlavního boha severské mytologie Ódina, pistoli pojmenoval Mjölner podle kladiva boha války Thóra a vůz, kterým dojel na ostrov Utöya, nazval Sleipner podle osminohého Ódinova koně.

Breivik nechal ruku dole

Samozvaný bojovník proti islámu na počátek čtvrtého dne procesu poprvé vynechal svůj extremistický pozdrav, při němž předpažuje pravici zaťatou v pěst. Gesto vyvolalo rozhořčení příbuzných obětí a přeživších. Někteří z nich vyzývali, aby atentátníkovi z tohoto důvodu nebyla u soudu snímána pouta.

"Cítíme se pošlapáváni. Pozdrav vyjadřuje naprostou neúctu k obětem a příbuzným," uvedl v deníku Bergens Tidende vůdce podpůrné skupiny pro přeživší útoků Trond Blattmann. "Breivik se se svým pozdravem obrací částečně k pozůstalým. To působí zvlášť provokativně a bolestivě," dodal Blattmann.

Skupina vyjádřila přesvědčení, že by předsedkyně senátu měla obžalovanému pozdrav zakázat. Breivikův obhájce Geir Lippestad sdělil, že obhajoba radila obžalovanému s gestem skoncovat, ten to ale odmítl. Přesto ve čtvrtek pozdrav vynechal.

Jsem Breivikova milenka, tvrdila Němka

V německých médiích se objevila informace, že v pondělí se do soudní budovy snažila dostat jistá Němka, která se vydávala za milenku samozvaného bojovníka proti islámu. "Chtěla dovnitř, aby Breivika viděla. Tvrdila, že je jeho milenkou," řekl mluvčí policie v Oslu.

Do norské metropole přiletěla v neděli ze Stuttgartu a zamluvila si hotelový pokoj na 14 dní. Breivikovi údajně poslala několik dopisů a možná také peníze. Ve svém mobilním telefonu měla uloženu fotografii Breivika s puškou.

Ženu norská policie zadržela a strávila noc v cele. V úterý ji Norsko vrátilo zpět do Německa. Německé úřady potvrdily, že je místní policii známá, její totožnost ale nezveřejnily.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video