Soudce moskevského soudu Viktor Danilkin rozsudkem vyhověl požadavku žalobců. Do nově vyneseného trestu ve výši 14 let se započítává veškerý čas, který Chodorkovskij strávil za mřížemi od svého zatčení v roce 2003. Na svobodu se dostane až v roce 2017.
"Jediný možný trest pro Chodorkovského je izolace od společnosti," prohlásil soudce před vynesením rozsudku.
Na rozsudek okamžitě zareagoval i Chodorkovského právník, který z prodloužení trestu pro svého klienta obvinil ruského premiéra Vladimira Putina.
"Rozsudek byl zjevně vynesen pod nátlakem úřadů, stejně jako dříve, v čele s panem Putinem," řekl agentuře Reuters magnátův advokát Juri Schmidt. "Putin dal soudu jasně najevo, kdo je šéf a kdo dnes rozhoduje o Chodorkovského osudu a životě," dodal Schmidt s tím, že se jeho klient proti rozsudku určitě odvolá. Putinův mluvčí odmítl rozsudek komentovat.
"Nemůžete spoléhat na soudy, že vás v Rusku ochrání před vládními činiteli," reagoval na rozsudek Chodorkovskij. Podle něj soudní verdikt potvrzuje, že v zemi pořád platí tzv. "Churovovo pravidlo". Odkázal tak na výrok předsedy ruské ústřední volební komise Vladimira Churova, podle kterého má Putin vždycky pravdu.
Majitelé Jukosu podle žaloby kradli vlastní ropu
Soudce shledal Chodorkovského a jeho obchodního partnera Platona Lebeděva vinnými z krádeží ropy a z praní zpronevěřených peněz již v pondělí. Dnešní vynesení rozsudku je překvapivé, všeobecně se čekalo, že soud počká na období ruských svátků a verdikt vynese až po Novém roce.
Podle žalobců Chodorkovskij ukradl ze své vlastní firmy Jukos ropu v hodnotě 522 miliard korun. Právníci nejslavnějšího ruského vězně to považují za absurdní obvinění a za snahou o další uvěznění Chodorkovského vidí politickou motivaci.
Opozice považuje Chodorkovského za politického vězně, který si znepřátelil ruského premiéra Vladimira Putina financováním opozičních stran, politickými ambicemi a přílišnou nezávislostí na Kremlu.
O verdiktu se nerozhodlo u soudu, naznačuje Západ
Soud pozorně sleduje i Západ. Pondělní výrok o vině bývalého magnáta vzbuzuje podle západních představitelů pochyby o odhodlání nového ruského prezidenta Dmitrije Medveděva k proklamovaným reformám, které v Rusku mají prosadit spravedlivou justici a dodržování lidských práv.
Výsledek procesu s Chodorkovským a Lebeděvem by mohl zhoršit vztahy s Evropskou unií. Tvrdou zkouškou může také projít smířlivá politika "resetování" vztahů mezi Kremlem a Washingtonem. Západní země v čele s USA a Německem už rozsudek kritizovaly.
Americké ministerstvo zahraničí rozsudek ostře odsoudilo a vyjádřilo znepokojení nad pravděpodobným zneužitím justičního systému k nekalým cílům. Německá kancléřka Angela Merkelová prostřednictvím svého mluvčího vzkázala, že jde o krok zpět v modernizaci Ruska prosazovanou Medveděvem.
Moskva na kritiku, která se vynořila po pondělním verdiktu, zareagovala podrážděně. Rusové jako neopodstatněné odmítli náznaky zaznívající z USA, že o rozsudku se rozhodlo v Kremlu, a zdůraznili, že proces je výlučnou záležitostí ruské justice.
Pád oligarchyMichail Chodorkovskij se ke značnému majetku dostal podobně jako další ruští oligarchové během privatizace v 90. letech. V roce 1995 koupila Chodorkovského banka Menatep od státu za 350 milionů dolarů ropnou společnost Jukos. V letech 1998-2003 Chodorkovskij působil jako generální ředitel tohoto největšího producenta ropy v Rusku. Štěstí se od něj odvrátilo po nástupu Vladimira Putina. Nový prezident zahájil tažení proti mocným oligarchům, kteří se nehodlali podřídit Kremlu. V roce 2005 byl Chodorkovskij odsouzen za zpronevěru a daňové úniky na osm let a jeho firma byla demontována. V březnu 2009 se vrátil před soud kvůli novému obvinění, že se společně s dalšími osobami podvodným způsobem zmocnili akcií různých firem a že zpronevěřili obrovské množství ropy za stovky miliard rublů. Obžaloba požadovala pro Chodorkovského dalších 22,5 roku vězení, nakonec se vyslovila pro 14 let se započtením stávajícího trestu. zdroj: ČTK |