Obama svůj projev začal výčtem toho, o co se Spojené státy pokusily na mezinárodním poli od jeho nástupu do Bílého domu. Obamův tón byl dost pesimistický. Má-li být k sobě světové společenství upřímné, musí si přiznat, že žalostně zklamalo, řekl mimo jiné prezident.
"Extremisté šířící teror v různých oblastech světa. Vleklé konflikty, které se táhnou dál a dál. Genocida a masové zločiny. Čím dál větší počet států s jadernými zbraněmi. Tající ledovce a zdevastované populace. Přetrvávající bída a pandemické choroby," to jsou podle Obamy jen některé z "množství výzev, jež čekají na naše činy".
PROJEV BARACKA OBAMYCelý projev prezidenta USA (v angličtině) čtěte zde |
Obama nastínil před desítkami státníků i řešení. Klíčem je podle něj větší spolupráce mezi národy. "Ti, kdo byli zvyklí kritizovat Ameriku, že jedná sama, nemohou nyní stát stranou a čekat, až Amerika sama vyřeší světové problémy," upozornil šéf Bílého domu. "Je čas, abychom všichni vzali na sebe svůj díl odpovědnosti."
"Nejsou velké a malé státy. Mír musí zajistit všechy státy společně," řekl Obama a poznamenal, že tradiční rozdělení světa na bohatý sever a chudý jih nemá v dnešním světě smysl. Zároveň ale upozornil, že se Spojené státy nikdy nebudou stydět za to, že chrání své zájmy.
Obama varoval Írán a KLDR před jaderným zbrojením
Obama také předestřel čtyři pilíře, na kterých by mělo stát světové uspořádání do budoucna. Státy podle něj nesmí šířit jaderné zbraně, musí podporovat mír, chránit planetu a také vytvořit ekonomiku, která poskytne příležitost všem.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zívá při projevu Baracka Obamy (22. září 2009)
O jednotlivých bodech pak mluvil podrobněji. Do sálu, kde seděl íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, prohlásil, že svět nesmí dovolit, aby se jaderný materiál objevil v rukou násilníků. Řekl, že je připraven na diplomacii s Íránem i Severní Koreou, ale musí se vzdát jaderného zbrojení.
"Pokud se vlády KLDR a Íránu rozhodnou ignorovat mezinárodní pravidla, pokud tyto země dají přednost vývoji jaderných zbraní před regionální stabilitou a bezpečností, pokud budou ignorovat nebezpečí závodů v jaderném zbrojení ve východní Asii a na Blízkém východě, tak budou skládat účty," varoval Obama Pchjongjang a Teherán.
Ve své řeči se věnoval i klimatickým změnám a řekl, že USA nebudou bránit ochraně klimatu. "Chceme radikálně snížit emise, abychom dosáhli cílů stanovených pro 2020 a 2050," řekl Obama. Narážel tak na rezervovaný postoj předchozí americké administrativy k přijetí Kjótského protokolu.
Obama chce změnit obraz Spojených států v OSN
Obama se podle analytiků snažil využít svého vystoupení před valným shromážděním, aby smazal poslední stopy jednostranného jednání USA za vlády George Bushe a zlepšil vztahy Spojených států s OSN, jejíž důvěryhodnost a razantnost Bush občas zpochybňoval.
Nový přístup šéfa Bílého domu zdůrazňuje i velvyslankyně Washingtonu při OSN Susan Riceová. "Spojené státy zásadně změnily tón a podstatu diplomacie v OSN," řekla.
Lepší přístup k OSN je mimojiné výrazem Obamova pragmatismu. V Radě bezpečnosti OSN, kde chce prosadit tvrdší sankce vůči Teheránu za jeho nevyzpytatelný jaderný program, se totiž neobejde bez podpory stálých členů Ruska a Číny. Moskva a Peking disponují právem veta a přísnějším sankcím nejsou příliš nakloněni.
Světoví lídři ale dnes nevyslechnou jen amerického prezidenta. Na půdě OSN promluví i francouzský prezident Nicolas Sarkozy či šéf Kremlu Dmitrij Medveděv. A také kontroverzní figury jako libyjský vůdce Muammar Kaddáfí či íránský prezident Ahmadínežád.
