Důvěřiví důchodci se stále častěji na Ostravsku stávají oběťmi podvodníků. Podle kriminalistů rychle roste počet okradených seniorů a přibývá i způsobů, kterými jsou staří lidé okradeni.
Senioři podle ostravských kriminalistů stojí proti mnohdy velmi dobře organizovaným bandám s propracovanou strukturou, čelí lidem, kteří se maskují, dekódují telefonní karty, z nichž důchodcům volají...
"Zaznamenáváme obrovský nárůst těchto podvodů. Osmdesát procent činů mají na svědomí olašští Romové. Loni si v jednom případě podvodu přišli i na čtyři sta tisíc korun," řekl ostravský kriminalista Petr Hurta.
Ještě v roce 2007 vyšetřovala policie v Ostravě zhruba dvě desítky případů podvedených důchodců, loni jich bylo šestačtyřicet a letos jenom za leden a únor patnáct.
Nejde přitom o žádné drobné - v roce 2006 v Ostravě banda organizovaných podvodníků okradla seniory o celkem pět milionů korun, loni přišli ostravští důchodci o milion a půl. "Nejstarším okradeným byl čtyřiadevadesátiletý muž, nejmladší pak sedmašedesátiletá žena."
Způsobů, jakými senioři přicházejí o své úspory, přibývá. Častým je zmíněný telefonát s otázkou: Hádej, kdo ti volá? Senior pak většinou podvodníka sám navede na to "správné" jméno vnuka či vnučky. Po krátkém zdvořilostním rozhovoru následuje žádost o peníze, které si ale přijde vyzvednout nějaký kamarád, protože vnuk či vnučka momentálně nemohou.
"Přibývá případů, kdy podvodníci oslovují důchodce přímo na ulici, číhají na ně mezi jedenáctou a třináctou hodinou, kdy si jdou pro oběd nebo na nákup," říká kriminalista Hurta.
Podvodník pak důchodce doprovodí do domu a následně i do bytu, kde si potřebuje půjčit tužku a papír, nebo následuje legenda o přeplatku za plyn, elektřinu či vodu, vyplacení příspěvku k důchodu...
"A pak je to většinou velmi podobné. Podvodník má pětitisícovou bankovku a potřebuje ji rozměnit. Jakmile si jde senior pro peníze a ukáže, kde je má schované, trvá už jen pár okamžiků a je bez úspor." Vyšetřování takových krádeží je podle kriminalistů mimořádně obtížné a počet objasněných činů nízký.
"Ti podvodníci mnohdy nesáhnou na nic jiného než na ukradené peníze. Senioři si je mnohdy špatně pamatují. Když pak vysvětlují, jak se nechali okrást, tak často tvrdí, že dobře věděli o nebezpečí například z médií, ale jakmile jim někdo nabídl tisícikorunu, zatmělo se jim před očima a naletěli." Po podvodu pak zoufalý senior už nechce do bytu pustit ani kriminalisty, kteří přijedou na místo činu...
Pátrání po podvodnících policii ztěžuje fakt, že jde o dobře organizovanou skupinu. "Jde především o olašské Romy. Dokážou se hezky upravit, jsou výřeční, mnozí si dokonce mění příjmení, v databázích občanských průkazů nemají někteří dokonce ani fotografii - nevím, jak je to možné," říká kriminalista Hurta.
Jedna taková skupina podvodníků dokonce vyrážela do terénu v blonďatých parukách a s několika náhradními obleky, aby je po krádeži nemohla oběť na ulici náhodou identifikovat.
"Z jednoho mobilu zavolají třeba padesáti seniorům a když konečně jednoho lapí, okamžitě se zbavují karty i telefonu. Hovoří olašským jazykem, na který neexistuje oficiální tlumočník, jezdí v autech, která jsou napsána na devadesátiletou olašskou babičku, která má na sebe napsaných pět luxusních mercedesů."
Jakmile policie někoho ze skupiny chytí a nedá jej okamžitě do vazby, prchá takový podvodník do jiné evropské země a tady je nahrazen někým jiným z rozsáhlého klanu.
Policie nyní zveřejnila jeden z mála úspěšně vyřešených případů. Na svědomí jej má pětatřicetiletý důchodce z Ostravy. Ten telefonoval devadesátileté ženě z ostravského domu s pečovatelskou službou. "Ahoj, babi," řekl jí. "To jsi ty, Lukášku?" odpověděla žena.
"Vnuk" ji pak poprosil, aby mu půjčila sedmdesát tisíc korun, že chce koupit rodičům auto. Protože jde o překvapení, nemá o půjčce vůbec nikomu říkat.
"Podvodník měl ale smůlu, protože v době telefonátu byl u babičky na návštěvě syn. Zavolali opravdovému Lukášovi, zjistili, že jde o podvod a oznámili vše policii," řekl kriminalista Radim Teichmann.
Podvodník telefonoval ještě několikrát a v posledním hovoru ženu požádal, aby peníze předala jeho kamarádovi, že si pro ně sám přijít nemůže. Trval na tom, že je má žena vyhodit z okna, protože na osobní návštěvu není čas. Ještě než peníze padly podvodníkovi do rukou, zadrželi jej kriminalisté. Muž je ve vazbě, vypovídat odmítl.
Co radí policie1. Buďte maximálně nedůvěřiví k cizím lidem. Nikdy nepouštějte do bytu nebo do domu cizí osobu! Nikdy neotvírejte automaticky dveře, nevíte-li, kdo je za nimi. Nevpouštějte do bytu cizí lidi. I na pohled sympatický člověk nemusí mít vždy dobré úmysly. I pokud vás cizí člověk oslovuje jménem, popřípadě zná další vaše osobní informace, nevěřte mu. Z tohoto důvodu je dobré neuvádět na dveřích jednotlivá jména, lepší bude množné číslo, například Svobodovi. Také není vhodné uvádět na dveřích, zvoncích, akademický titul. Vzbudíte pozornost nenechavců k vašemu majetku. Nebuďte důvěřiví k podomním prodejcům. |
