Doktor Steven Hatfill, který pracoval koncem 90. let ve vojenské laboratoři v Marylandu, se dostal do středu pozornosti amerických médií poté, co televize v létě 2002 odvysílaly záběry, jak agenti FBI v ochranných oděvech prohledávají jeho byt.
Tehdejší ministr spravedlnosti John Ashcroft později Hatfilla v souvislosti s antraxovými útoky veřejně označil za "zájmovou osobu". V rozjitřené atmosféře po teroristických útocích z 11. září 2001 byl v tisku prezentován téměř jako člověk podezřelý z bioteroristického útoku.
Hatfill zažaloval v roce 2003 agenty FBI a úředníky ministerstva spravedlnosti pověřené vyšetřováním případu z úniku informací do médií, které zničily jeho kariéru i osobní život. Jakoukoli účast na zločinech od počátku odmítal a nikdy mu také nebyla prokázána.
Nicméně v důsledku iniciativy vládních úřadů přišel o zaměstnání, protože se nesměl účastnit výzkumu financovaného ze státních peněz.
Ani po sedmi letech vyšetřování antraxových útoků, které kromě pěti úmrtí způsobily i 17 lidem onemocnění snětí slezinnou, nebyl pachatel nebo pachatelé dopadeni.
Ministerstvo spravedlnosti prohlásilo, že v Hatfillově kauze nepřijímá žádnou odpovědnost, ale že mimosoudní dohoda "je v nejlepším zájmu USA". V jejím rámci vědec obdrží 2,8 milionu dolarů v hotovosti a dalších 1,8 milionu ve dvaceti ročních splátkách, které mu díky úrokům vynesou 150 tisíc dolarů roční renty.
Demokratický kongresman Rush Holt ze státu New Jersey, odkud měly být údajně dopisy s jedem odesílané, obvinil FBI z "velmi špatné práce při získávání důkazů". Úřad se podle něho "nevhodně a příliš dlouho zaměřil na jednu podezřelou osobu a vyvinul chybnou teorii případu, která vedla k této velmi drahé slepé uličce," prohlásil.
Hatfill zažaloval rovněž deník The New York Times, který o něm spekuloval jako o možném antraxovém útočníkovi. Soud žalobu loni odmítl, ale vědec se proti rozsudku odvolal. Další žaloby proti časopisům Vanity Fair a Reader's Digest byly loni urovnány mimosoudně, podmínky dohod ale žádná ze stran nezveřejnila.
Zdroj úniku informací z FBI se Hatfill snažil zjistit předvoláním řady washingtonských novinářů. Federální úředníci podle něho tím, že o něm poskytli informace médiím, porušili zákony na ochranu soukromí.
Bývalá reportérka deníku USA Today Toni Locyová, která odmítla takovou informaci před soudem sdělit, čelí za pohrdání soudem pokutě 5 000 dolarů (77 500 korun) denně. Nyní čeká na verdikt vyšší instance, k níž se odvolala.
Skutečnost, že vláda přistoupila na mimosoudní vyrovnání, ji může před případným trestem uchránit, protože Hatfillovi právníci už na její výpovědi zřejmě nebudou trvat. "Uchránila jsem svůj zdroj, a to je důležité," prohlásila Locyová.
