Ruské letectvo podniklo v sobotu a v noci na neděli na 50 letů nad pozicemi ozbrojenců. Pokračují průzkumné lety, jejichž cílem je zjistit přesná stanoviště banditských útvarů.
Ruští vojáci tvrdí, že údery jsou mířeny pouze na místa, kde je zjištěno soustředění ozbrojenců. "Případnou smrt civilistů má na svědomí vedení banditských útvarů, které své tábory a sídla rozmisťují ve vesnicích nebo v bezprostřední blízkosti obcí," uvádí se v prohlášení tiskové služby.
Podle čečenských zdrojů zemřelo v důsledku bombardování v Čečensku přes 200 civilistů.
Podle mluvčího čečenského prezidenta Selima Abdulmuslimova ruské síly v neděli od časného rána bombardují vesnice v gudermeském, nožajjurtském, veděnském a šelkovském okrese. Jen v neděli prý zemřelo nejméně 20 lidí a přes 50 jich bylo zraněno.
Čečenské vedení tvrdí, že z bombardovaných míst již uprchly tisíce lidí. Nemocnice jsou prý přeplněné raněnými. Úřady přitom nemají prostředky k evakuaci lidí z horských oblastí.
Čečenský vicepremiér Kazbek Machašev v sobotu řekl, že v nejbližší době by se mohlo uskutečnit setkání čečenského prezidenta Aslana Maschadova a ruského premiéra Vladimira Putina. Podle Machaševa by mohlo být podepsáno prohlášení o situaci na severním Kavkazu a způsobech překonání krize.
Machašev uvedl, že "určité síly mají zájem na stupňování napětí". Usilují prý o vyhrocení situace proto, aby se Čečensko opět stalo místem ozbrojených střetů.
SOBOTA
Motorizované oddíly ruských ozbrojených sil v sobotu překročily hranici mezi Ingušskem a Čečenskem poblíž vesnice Aki-Jurt. Tvrdí to operativní štáb čečenského prezidenta Aslana Maschadova citovaný agenturou Interfax. Ingušský prezident Ruslan Aušev však tyto informace popřel.
Oficiální zdroje ruského ministerstva obrany a ministerstva vnitra sdělily, že nemají informaci o tom, že by ruské síly měly vstoupit na čečenské území z Ingušska. Aušev řekl, že "k žádnému vstupu federálních vojsk do Čečenska nedošlo".
Čečenské zdroje oznámily, že ruští vojáci nyní upevňují své pozice v místě vzdáleném zhruba 1,5 kilometru od hranice. Čečenští pohraničníci údajně jejich vstupu nijak nebránili a žádné boje zatím nevypukly.
Operativní štáb také uvedl, že ruské letectvo již 24 hodin mohutně bombarduje čečenské okresy na hranici s Dagestánem a průzkumný letoun se objevil také nad Grozným.
Ingušský prezident Ruslan Aušev zároveň ale řekl, že má informace o tom, že se čečenští ozbrojenci, kteří nedávno bojovali v Dagestánu, připravují vtrhnout do některých ingušských oblastí. Jeho republika prý proto požádala o posily ruského ministerstva vnitra v zájmu upevnění své hranice s Čečenskem.
Ruské vojenské velení potvrdilo, že byly bombardovány výcvikové tábory na čečenském území a také sklady zbraní, které prý patří ozbrojencům. Vrchní velitel vojenského letectva Anatolij Kornukov řekl, že v žádném případě nešlo o útoky proti pokojným obyvatelům.
Čečenské vedení tvrdí, že ruské síly již více než měsíc bombardují vesnice, kde žijí civilisté, a zabily tam již přes 200 lidí. Nezávislé zdroje to však dosud nepotvrdily.
Ruský premiér Vladimir Putin v zcela vyloučil, že by letecké zásahy byly mířeny proti civilním objektům. V Archangelsku prohlásil, že veškeré údery mají za cíl likvidaci základen teroristů. Dodal, že pokud jsou v Čečensku oběti mezi civilisty, pak je to "vyřizování účtů" mezi místními skupinami.
"Z čečenského území na území Ruska přišli ozbrojeni lidé a zahájili ozbrojené akce. Mezinárodní terorismus vyhlásil Ruské federaci válku a udeřil proti ruským městům," řekl Putin. Potvrdil, že ruské zvláštní služby věděly, že v Čečensku jsou základny ozbrojenců, avšak neměly přesné informace o tom, kolik je tam zbraní.
Nečinnost ruských orgánů svedl na "nedostatek statečnosti těch, kdo měli bojovat s tímto zlem". Sám Putin ale řídil Federální bezpečnostní službu a Bezpečnostní radu, tedy orgány, které jsou přímo odpovědné za bezpečnostní situaci v zemi. Funkce premiéra se ujal v srpnu, kdy o něm prezident Boris Jelcin řekl, že si přeje, aby se tento člověk stal příštím ruským prezidentem.
Podle některých spekulací, jež kolují v ruských politických kruzích, měla operace v Dagestánu, jež vypukla těsně před jeho jmenováním úřadujícím premiérem, prospět především Putinovi.
Jako kandidát Kremlu se měl totiž ujmout "urovnání konfliktu" a jeho "vítězství nad bandity" mu prý mělo přinést upevnění postavení. O rozpoutání celé aféry se údajně měl postarat podnikatel Boris Berezovskij, který má těsné styky s Kremlem i s vedením čečenských ozbrojenců.
Bývalý premiér Sergej Stěpašin v neděli v rozhovoru pro list Moskovskij komsomolec řekl, že je třeba prověřit veškeré informace ohledně kontaktů Berezovského s ozbrojenci. "Když to bude nutné, je třeba povolat jej k výslechu," řekl Stěpašin.
Moskovskij komsomolec a také některé další sdělovací prostředky zveřejnily v minulých dnech údajný záznam telefonních rozhovorů Berezovského s čečenskými předáky, s nimiž prý dohadoval podrobnosti vojenské operace. Berezovskij tvrdí, že jde o podvrh. Prokuratura se celou záležitostí zatím nezabývala.
Podle Stěpašina měl Berezovskij již v minulosti těsné kontakty s vůdcem ozbrojenců Šamilem Basajevem. Dodával mu prý počítače a chtěl v Čečensku vybudovat továrnu na výrobu vozidel značky Žiguli. Jeho plány však údajně zkrachovaly.
 Ruští vojáci zaměřují kanón na nepřátelské pozice u obce Novolakskoje v Dagestánu |
 Ruští vojáci si vychutnávají vojenskou stravu na svém stanovišti u kanónu u obce Novolakskoje v dagestánu |
 Jednotky ministerstva vnitra prohledávají poškozený dům u obce Karamaki v dagestánu |
 Ruští vojáci nabíjejí zbraň na obrněném vozidle u obce Novolakskoje v Dagestánu |
 Příslušník jednotek ministerstva vnitra hledá islámské povstalce v obci Karamaki v Dagestánu |
