Novotný napsal dopis Putinovi, o pomníku s Ruskem diskutovat nehodlá

  • 1515
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) se pustil do sporu s ruskou ambasádou. Té se nelíbí, že chce vybudovat na území městské části pomník vlasovcům. Rusko tvrdí, že by došlo k porušení mezinárodních závazků Česka, které vyplývají z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Novotný napsal ambasádě a prezidentovi Vladimíru Putinovi dopis, v němž vzkazuje, že s nimi o svém záměru diskutovat nebude.

V dopise adresovaném Putinovi starosta Novotný uvedl, že Řeporyje jsou suverénní městskou částí, která o budování pomníků rozhoduje sama, a to po veřejné diskusi.

Plné znění dopisu Pavla Novotného ruské ambasádě

„Nebudeme o našem záměru zbudovat jim (vlasovcům) pomník ani o jejich historické roli s nikým zvenčí diskutovat a už vůbec o tom nebudeme diskutovat s Ruskem, symbolem okupační moci, lži a porušování lidských práv,“ píše Novotný, který chce ve středu odpoledne dopis osobně doručit na ruskou ambasádu v Praze.  Záměr vybudovat pomník bude projednávat zastupitelstvo městské části 16. prosince.

„Považuji to za naprosto nevhodné,“ říká k dopisu adresovanému ambasádě a ruskému prezidentovi bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Upozorňuje, že si často neuvědomujeme, že Rusko vnímá období druhé světové války velmi citlivě. „Samozřejmě že to bude mít dohru, dotýkáme se tím ikon ruské hrdosti, ruského vnímání velké vlastenecké války; pozitivního hrdiny a negativního hrdiny. My na postavy může mít třeba další pohledy, ale v ruském vnímání jsou osobnosti tohoto válečného konfliktu buďto hrdinové anebo ne,“ vysvětluje Svoboda. 

Proti záměru Řeporyjí se vymezila ruská ambasáda už v pondělí na své oficiálním facebookovém profilu. „Pokud by byl pomník vlasovcům postaven v městské části Praha-Řeporyje, stalo by se to porušením závazků České republiky jako účastníka Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z roku 1968,“ vysvětluje ambasáda v prohlášení s tím, že vlasovci byli kolaborantská armáda.

27. listopadu 2019

„Považoval jsem za vhodné odpovědět, nebyl jsem si jistý, jestli by současné ministerstvo zahraničí odpovědělo správně. Tak jsem odpověděl,“ řekl pro iDNES.cz Novotný. Ve svém dopise zdůraznil, že Řeporyje jsou suverénní městskou částí, která o tom komu se postaví pomník rozhoduje sama prostřednictvím svých demokraticky zvolených zástupců.

K dění se vyjádřil také mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. „Máme pamětní desku doktora Emila Háchy, máme pamětní desky obětí anglo-amerického bombardování Prahy, máme sochu maršála Koněva, můžeme mít připomínku vlasovců,“ napsal na svém twitterovém profilu.

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA). S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Zemřelo jich při tom zhruba 300. O jejich přispění k osvobození hlavního města se za minulého režimu mlčelo. Rusko jejich zásluhy neuznává. Velitel Andrej Vlasov byl po skončení války Sověty popraven.

Novotný ve zveřejněném dopise uvádí, že si nedělá přehnané iluze o generálu Vlasovovi a ROA. Řeporyje si však podle něj pamatují vlasovce jako zachránce, jejichž útok na východní břeh Vltavy v květnu 1945 byl jedním z rozhodujících okamžiků Pražského povstání a zásadním způsobem rozhodl o tom, že Praha neskončila v rozvalinách.

„V okolí vsi je dodnes řada neoznačených, nedůstojných hrobů zachránců Prahy z řad ROA a stydím se, že jsme se rozhodli napravit historickou křivdu, zásadně ovlivněnou bolševickou propagandou, až teď,“ uvedl Novotný. „Řeporyje mají tisíckrát lepší historickou zkušenost s vlasovci, než s vámi, vy karikatury sebe sama s atomovým kufříkem za zadkem a hlavou plnou vodky a černého svědomí,“ dodal.

„Starosta má podporu koalice,“ řekl místostarosta Řeporyjí David Roznětinský (Zelení). Podle něj má nápad umístit v jejich městské části plaketu, která by připomněla zásluhy vlasovců při pražském povstání, širokou podporu, a bude na zasedání 16. prosince schválen. Právě v Řeporyjích sídlilo velení vlasovových jednotek, předtím než vytáhli na pomoc Praze.

Zároveň upozorňuje, že jsou si zastupitelé dobře vědomi také negativní role, kterou vlasovci při druhé světové válce sehráli, a že rozhodně nehodlají glorifikovat válečné zločiny. Přesto si podle něj plaketu zaslouží. „Chceme říci, že pro Prahu a Pražany udělali hodně tím, že vyslyšeli názor vedení povstání a povstání pomohli, v Praze jich zahynuly stovky, úplně při tom chápeme, že tím třeba chtěli vykoupit zločiny, které napáchali,“ vysvětlil Roznětinský.

Ruské velvyslanectví letos v srpnu kritizovalo Prahu, že nechce na Staroměstskou radnici vrátit pamětní desku upomínající na osvobození hlavního města Rudou armádou v čele s maršálem Ivanem Koněvem. Podle Vojenského historického ústavu je ale text historicky nepřesný.

Reakce Ministerstva zahraničních věcí

Zdůrazňujeme, že zahraniční politiku provádí vláda, nikoliv samosprávné celky. V tomto případě se jedná o iniciativu starosty Pavla Novotného, ze které není zřejmé, zda jde o iniciativu městské části, nebo samotného starosty. Pan starosta svou aktivitu s MZV nijak nekonzultoval. Nicméně připomínáme, že úlohou diplomatických misí ve smyslu čl. 3 Vídeňské úmluvy je mimo jiné podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. Nepovažujeme tedy za neobvyklé, že se občan ČR či reprezentant samosprávy na zahraniční diplomatickou misi obrátí s vlastní iniciativou.

Kdo je podle vás nejvýznamnější českou osobností?

celkem hlasů: 1551

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 4. prosince 2019. Anketa je uzavřena.

  Jára Cimrman
Jára Cimrman 395
Karel IV.
Karel IV. 328
Václav Havel
Václav Havel 295
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk 191
Karel Gott
Karel Gott 159
Miloš Zeman
Miloš Zeman 63
  Jan Hus
Jan Hus 32
 Jan Ámos Komenský
Jan Ámos Komenský 28
  Jaromír Jágr
Jaromír Jágr 24
Václav Klaus
Václav Klaus 21
  Jan Žižka
Jan Žižka 15
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video